Volyňští Češi jsou etničtí Češi či jejich potomci usazení od druhé poloviny 19. století ve Volyni. V letech 1868 až 1880 odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Důvodem jejich odchodu byly těžké životní podmínky v českých zemích a zvěsti o prosperitě v ruské říši, kde bylo velké množství nevyužité zemědělské půdy.

PropertyValue
prop-cs:isbn
  • 80 (xsd:integer)
  • brožovaná
prop-cs:jméno
  • Josef
  • Vladislav
  • Václav
  • Anna
  • Jaroslav
  • Jiří
  • Josef Alois
prop-cs:místo
  • Louny
  • Praha
  • Ústí nad Labem
  • Lipenec
prop-cs:příjmení
  • Vlk
  • Vaculík
  • Vlková
  • Martinovský
  • Hofman
  • Foitík
  • Širc
prop-cs:rok
  • 1980 (xsd:integer)
  • 1983 (xsd:integer)
  • 1987 (xsd:integer)
  • 1995 (xsd:integer)
  • 1999 (xsd:integer)
  • 2000 (xsd:integer)
prop-cs:titul
  • Minulost zavátá časem : Kronika Českých Dorohostají a přilehlých osad Libánovky a Máslenky
  • Historická mapa českého osídlení na Volyni
  • Historie Českého Boratína
  • Kronika Českého Malína
  • Stopy zaváté časem
  • Volyňští Češi v prvním a druhém odboji
prop-cs:vydavatel
  • Český svaz bojovníků za svobodu
  • Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel
  • OV ČSPB
  • Vydavatelství Forte
  • Vydavatelství Novinář
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Volyňští Češi jsou etničtí Češi či jejich potomci usazení od druhé poloviny 19. století ve Volyni. V letech 1868 až 1880 odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Důvodem jejich odchodu byly těžké životní podmínky v českých zemích a zvěsti o prosperitě v ruské říši, kde bylo velké množství nevyužité zemědělské půdy. Carská vláda lákala nové přistěhovalce řadou výhod, kterými bylo právo na koupi (levné) půdy a zakládání výrobních podniků, právo na národní školství, na vlastní samosprávu a náboženskou svobodu. Přistěhovalci byli osvobozeni na dobu 20 let od daní a zproštěni vojenské povinnosti. Převážná část Čechů se usadila ve volyňských újezdech Rovno, Dubno, Luck, Žitomír, Ostroh a další. Některé vesnice byly zakládány „na zelené louce“, jiné se nacházely při ukrajinských vesnicích, kde tvořily místní části s původním názvem vesnice, který byl doplněn přídomkem „český“ (např. České Noviny, Český Malín, Český Boratín, Český Straklov atd.) Kromě zemědělství se začali čeští přistěhovalci zabývat i dalšími činnostmi, jako byl průmysl, obchod a řemesla. Českým kapitálem byly založeny strojírny, pivovary, mlýny, cementárny, apod. V obcích byly zakládány školy, kostely, knihovny, vzkvétal kulturní a spolkový život. Čeští přistěhovalci podstatnou mírou přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně v osazených územích.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 179691 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 10547 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 79 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16542388 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Ukrajiny
  • Ukrajině
  • Volyňští Češi
  • Volyně
  • Volyňskými Čechy
  • Volyňských Čechů
  • volyňskými Čechy
  • volynští
  • volyňské Čechy
  • Volyňský Čech
  • česká diaspora
  • volyňských Čechů
  • Volyňské Čechy
  • volyňští Češi
  • volyňských Češích
  • volyňským Čechům
  • české Volyňské oblasti
  • volyňský Čech
  • Volyňské české věřící
  • na Volyni
  • Volyňáci
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Volyňští Češi jsou etničtí Češi či jejich potomci usazení od druhé poloviny 19. století ve Volyni. V letech 1868 až 1880 odešlo z Rakouska-Uherska do carského Ruska téměř 16 tisíc Čechů. Důvodem jejich odchodu byly těžké životní podmínky v českých zemích a zvěsti o prosperitě v ruské říši, kde bylo velké množství nevyužité zemědělské půdy.
rdfs:label
  • Volyňští Češi
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is prop-cs:známýDíky of
is dbpedia-owl:knownFor of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of