prop-cs:text
|
- Meil őli karjušid. Siz őli palkattu karjušiida nyd enempää eväd, eb őő karjušiid, eväd, tšenni ep taho mennä karjušissi. Nyd tšävvää vuoroo.
- Izä meďė, kumpa õlet taivaiza! Pühättü õlkō nimes sinū, liƫi-tulkō sinū valtas, õlkō nimes sinū tahtos nī māza kui taivaizia. Anna meile tänänne meďė õka-päivädnē leipäni ja älä sāta meitä manituhsēse, a pǟssä meitä pahassa. Kui sinū on valta ja võima ja slava, igǟ kõikē. Amen!
- Otče náš, jenž jsi na nebesích! Posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům a neuveď nás v pokušení, ale chraň nás od zlého. Neboť tvé je království i moc i sláva navěky. Amen!
- Meillä oli paimenia. Silloin oli palkattu paimenet, mutta enää eivät, ei ole paimenia, eivät, kukaan ei tahdo paimeneksi. Nyt käydään vuoroin.
- Měli jsme pastýře. Tehdy byli pastýři najati, ale již nejsou, není pastýřů, nejsou, nikdo nechce být pastýřem. Nyní se střídáme na směny.
- Meģģi ise taiwâs! Jadku elka śiwu śenna, tulap meģģi tiwi śivu riikki! Śiwu meele se iggauka, kui taiwâs, ni kans ma bēli. Meģģi arma leipe anna meli tennawa, ģedde meggi padudd, kui me jattim umili nisi meli jad. Elas meite kurja sad. Śewon wodse kurģe miusse erre. Jo siula kalpap śiwu kikki śiwu appi un śiwu üwiwi śewonśe śewonśe. Amen!
|
dbpedia-owl:abstract
|
- Votština (votsky vaďďa tšeeli, psáno také jako vađđa ceeli) je ugrofinský jazyk, jímž se mluví v oblasti severozápadního Ruska, konkrétně ve dvou vesnicích, Krakolje (Jõgõperä) a Lužicy (Luuditsa). V roce 2008 žilo podle odhadů UNESCO okolo 20 mluvčích, z nichž všichni jsou starší lidé. Jazyk pomalu vymírá a je zapsán v Červené knize ohrožených jazyků jako kriticky ohrožený. Zároveň je také jedním z jazyků, které Ethnologue klasifikuje jako téměř vymřelé.Hlavními důvody úpadku jazyka byla rusifikace a také fakt, že samotní Votové nebyli nikdy početný národ. Velký vliv měl i zákaz používání votštiny po druhé světové válce a četné přesuny obyvatelstva. Většina Votů, jejichž celkový počet je okolo 80, dnes už votštinu neovládá vůbec nebo spíše pasivně a mluví hlavně rusky. Morfologie a fonetika jednotlivých mluvčích se od sebe mírně liší, protože votština nikdy nebyla kodifikována a nemá tudíž jednotná gramatická pravidla. Dodnes rovněž neexistuje ani její oficiální psaná podoba. V posledních několika letech se Votové snaží o obnovení svého jazyka.Votština je rozdělena na čtyři hlavní nářeční skupiny: východní, západní (dělící se dále na mätši, orko a vaipooli), krévinské a kukkuzské, z nichž všechny, až na západní vaipoolské nářečí, vymřely. Celkově je z baltofinských jazyků nejvíce podobná estonštině, její slovní zásoba obsahuje i řadu slov přejatých z ruštiny a některá nářečí byla silně ovlivněna ižorštinou.
|