Vysílač Liblice B byl postaven v letech 1975 až 1976 jižně od Liblic, části města Český Brod a východně od vsi Přistoupim. Severní věž stojí v katastrálním území Liblice u Českého Brodu, jižní věž spadá do území obce Přistoupim. Vysílač je s výškou 355 metrů nejvyšší stavbou v České republice. Oba stožáry jsou vybaveny šplhajícími výtahy švédské výroby ALIMAK na spalovací motor. Výtahy jezdí až do výšky 350 m.

PropertyValue
prop-cs:kraj
  • Středočeský kraj
prop-cs:název
  • Vysílač Liblice B
prop-cs:obrázek
  • Vysílač Liblice od Klučova.JPG
prop-cs:popis
  • Vysílač Liblice B
prop-cs:rokVzniku
  • 1976 (xsd:integer)
prop-cs:stav
  • funkční
prop-cs:stát
  • Česko
prop-cs:světadíl
  • Evropa
prop-cs:výškaVěže
  • 355 (xsd:integer)
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
prop-cs:zeměpisnáDélka
  • 14.886304 (xsd:double)
prop-cs:zeměpisnáŠířka
  • 50.062737 (xsd:double)
dbpedia-owl:abstract
  • Vysílač Liblice B byl postaven v letech 1975 až 1976 jižně od Liblic, části města Český Brod a východně od vsi Přistoupim. Severní věž stojí v katastrálním území Liblice u Českého Brodu, jižní věž spadá do území obce Přistoupim. Vysílač je s výškou 355 metrů nejvyšší stavbou v České republice. Oba stožáry jsou vybaveny šplhajícími výtahy švédské výroby ALIMAK na spalovací motor. Výtahy jezdí až do výšky 350 m. Tyto výtahy jsou tak nejvyššími výtahy v České republice.Středisko Liblice B bylo od počátku určeno pro pokrytí (téměř) celých Čech druhým programem Československého rozhlasu (stanice "Praha") na středních vlnách a je dimenzováno na výkon vysílače 1,5 MW. Ten zajišťují dva paralelně pracující vysílače výroby Tesla Hloubětín SRV750, ale od konce 20. století se z úsporných důvodů vysílá jen jedním s výkonem 750 kW.Stožáry podle návrhu Jana Šťovíčka jsou vzdálené 120 m a tvoří mírně směrový systém s vyšším vyzařováním směrem na jihozápad (proti španělskému Madridu, který pracuje na stejné frekvenci). Unikátní výška vysílacích stožárů (i ve světovém měřítku) je dána patentovanou konstrukcí ARPO (anténa s regulovatelným proudovým obložením), kdy je stožár obklopený klecí z drátových vodičů. To umožnilo použít vyšší stožár než u obvyklých tzv. antifadingových vysílacích antén, které mívají 5/8 vlnové délky (ta je zde 469 metrů).Od prosince 1978 se vysílá na frekvenci 639 kHz (předtím 638 kHz) program ČRo Dvojka (dříve "Praha") a mezi 16–24h ČRo Plus (dříve ČRo 6, od 18 h); o půlnoci nastává vysílací pauza z důvodu úspory elektřiny.Poblíž obce se také nacházely původní 150 m vysoké stožáry rozhlasového vysílače Liblice A, postavené v letech 1929 až 1931. Ty ale byly 11. srpna 2004 odstřeleny. Odtud šířil signál Vysílač OMA.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 139655 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 3662 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 27 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16502845 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • rozhlasový vysílač
  • Liblice B
  • Vysílač Liblice B
  • Český Brod, Liblice
  • vysílač Liblice B
  • vysílači Liblice B
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Vysílač Liblice B byl postaven v letech 1975 až 1976 jižně od Liblic, části města Český Brod a východně od vsi Přistoupim. Severní věž stojí v katastrálním území Liblice u Českého Brodu, jižní věž spadá do území obce Přistoupim. Vysílač je s výškou 355 metrů nejvyšší stavbou v České republice. Oba stožáry jsou vybaveny šplhajícími výtahy švédské výroby ALIMAK na spalovací motor. Výtahy jezdí až do výšky 350 m.
rdfs:label
  • Vysílač Liblice B
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of