Východosyrský ritus, označovaný také jako chaldejský nebo syrsko-mezopotamský, se užívá v křesťanské liturgii od prvních staletí našeho letopočtu, a to především na území dnešního Iráku, jakož i v Íránu a Sýrii, ale také například na Kypru. Liturgickým jazykem je převážně syrština. Používá jej především chaldejská katolická církev (s některými prvky římské liturgie), asyrská církev Východu a starobylá církev Východu.
Property | Value |
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Východosyrský ritus, označovaný také jako chaldejský nebo syrsko-mezopotamský, se užívá v křesťanské liturgii od prvních staletí našeho letopočtu, a to především na území dnešního Iráku, jakož i v Íránu a Sýrii, ale také například na Kypru. Liturgickým jazykem je převážně syrština. Používá jej především chaldejská katolická církev (s některými prvky římské liturgie), asyrská církev Východu a starobylá církev Východu. Je znám svou anaforou Addaie a Mariho, která neobsahuje slova ustanovení.<templatestyles src="Portály/styles.css" />
|
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- Východosyrský ritus
- ritu východosyrského
- východosyrský
- východosyrský ritus
- východosyrského ritu
- východosyrskému ritu
- východosyrské liturgii
- východosyrském ritu
|
dcterms:subject
| |
rdfs:comment
|
- Východosyrský ritus, označovaný také jako chaldejský nebo syrsko-mezopotamský, se užívá v křesťanské liturgii od prvních staletí našeho letopočtu, a to především na území dnešního Iráku, jakož i v Íránu a Sýrii, ale také například na Kypru. Liturgickým jazykem je převážně syrština. Používá jej především chaldejská katolická církev (s některými prvky římské liturgie), asyrská církev Východu a starobylá církev Východu.
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |