Věda ve středověkém islámském světě (méně přesně také islámská věda nebo arabská věda) se v muslimském světě vyvinula a praktikovala během islámského zlatého věku (cca mezi lety 750 až 1258) v oblasti Blízkého východu, severní Afriky a Cordóbského emirátu na Pyrenejském poloostrově. Během této doby byly do arabštiny přeloženy indické, asyrské, íránské a řecké znalosti. Tyto překlady se staly prameny pro vědecký pokrok mezi vědci z oblastí, kde v průběhu středověku vládli muslimové.
