Česká středověká historiografie se začala rozvíjet v 9. století v prostředí duchovenstva, jež sepisovalo seznamy významných zemřelých (nekrologie) a svatých (martyrologia) a významných historických událostí (anály). Výpravnějším útvarem byly legendy (například Kristiánova legenda). Z těchto materiálů později čerpali kronikáři, z nichž byl nejvýznamnější Kosmas (asi 1045–1125), na kterého později navazovali další.Další významná díla vznikla až na přelomu 13. a 14.
Property | Value |
prop-cs:autor
| |
prop-cs:editoři
| |
prop-cs:isbn
| |
prop-cs:jméno
| |
prop-cs:místo
| |
prop-cs:odkazNaAutora
|
- Dušan Třeštík
- Kosmas
- František Kutnar
- Jaroslav Marek
|
prop-cs:příjmení
| |
prop-cs:rok
|
- 1972 (xsd:integer)
- 1974 (xsd:integer)
- 1997 (xsd:integer)
- 2005 (xsd:integer)
|
prop-cs:titul
|
- Kosmas
- Kosmova kronika česká
- Pokračovatelé Kosmovi
- Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví: Od počátku národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století
|
prop-cs:vydavatel
|
- Melantrich
- Nakladatelství Lidové noviny
- Paseka
- Svoboda
|
prop-cs:vydání
|
- 1 (xsd:integer)
- 2 (xsd:integer)
- 7 (xsd:integer)
|
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Česká středověká historiografie se začala rozvíjet v 9. století v prostředí duchovenstva, jež sepisovalo seznamy významných zemřelých (nekrologie) a svatých (martyrologia) a významných historických událostí (anály). Výpravnějším útvarem byly legendy (například Kristiánova legenda). Z těchto materiálů později čerpali kronikáři, z nichž byl nejvýznamnější Kosmas (asi 1045–1125), na kterého později navazovali další.Další významná díla vznikla až na přelomu 13. a 14. století (Zbraslavská kronika a Kronika tak řečeného Dalimila), pak však následovalo za vlády Karla IV. období útlumu, v němž vznikala v podstatě jen málo originální díla, ačkoli Karel IV. psaní děl o dějinách podporoval.Ani bouřlivé husitské období českému dějepisectví příliš nepřála. V této době se sice objevují mnozí plodní autoři, jejich díla se však vyznačují tendenčností a mají spíše politický než historiografický charakter (Vavřinec z Březové: Husitská kronika, Mikuláš z Pelhřimova: Kronika táborská). Kromě deníků (Václav Šašek z Bířkova) pak také vznikaly různé paměti, jež byly později shrnuty do souboru s názvem Staré letopisy české.
|
dbpedia-owl:thumbnail
| |
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- dějepisectví středověké
- Česká středověká historiografie
- česká středověká historiografie
|
dcterms:subject
| |
rdfs:comment
|
- Česká středověká historiografie se začala rozvíjet v 9. století v prostředí duchovenstva, jež sepisovalo seznamy významných zemřelých (nekrologie) a svatých (martyrologia) a významných historických událostí (anály). Výpravnějším útvarem byly legendy (například Kristiánova legenda). Z těchto materiálů později čerpali kronikáři, z nichž byl nejvýznamnější Kosmas (asi 1045–1125), na kterého později navazovali další.Další významná díla vznikla až na přelomu 13. a 14.
|
rdfs:label
|
- Česká středověká historiografie
|
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:depiction
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |