České jméno, tedy osobní jméno užívané občany České republiky, má nejčastěji dvě části, rodné jméno a příjmení (matriční zákon z roku 2001 tato jména nazývá jméno, příjmení).Oficiálně se celé jméno získává zápisem do matriky. Zákon omezuje počet jmen daných na dvě (vedle jména umožňuje přijmout také tzv. druhé jméno). Nejběžnější jména jsou slovanského původu, křesťanská (i biblická: Jakub, Jan, Tomáš a Eliška, Tereza, Adéla) teoreticky je možné přijmout jakékoliv existující jméno.
Property | Value |
prop-cs:isbn
| |
prop-cs:jméno
| |
prop-cs:místo
| |
prop-cs:odkazNaAutora
| |
prop-cs:příjmení
| |
prop-cs:rok
| |
prop-cs:titul
|
- Naše a cizí příjmení v současné češtině
|
prop-cs:vydavatel
| |
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- České jméno, tedy osobní jméno užívané občany České republiky, má nejčastěji dvě části, rodné jméno a příjmení (matriční zákon z roku 2001 tato jména nazývá jméno, příjmení).Oficiálně se celé jméno získává zápisem do matriky. Zákon omezuje počet jmen daných na dvě (vedle jména umožňuje přijmout také tzv. druhé jméno). Nejběžnější jména jsou slovanského původu, křesťanská (i biblická: Jakub, Jan, Tomáš a Eliška, Tereza, Adéla) teoreticky je možné přijmout jakékoliv existující jméno. Do matriky není možné zapsat ani vymyšlené jméno ani domácí podoba jména, před českými úřady také automaticky nezískává žádné oficiální postavení jméno přijaté při křtu (případně jiném náboženském rituálu).Příjmení má v Česku charakter rodinného jména (příjmení), je tedy děděno v rodině. Může být změněno, nejčastěji přijímá nově příjmení nevěsta po manželovi (ale výjimečné není ani užívání dvou příjmení ap.).
|
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dcterms:subject
| |
rdfs:comment
|
- České jméno, tedy osobní jméno užívané občany České republiky, má nejčastěji dvě části, rodné jméno a příjmení (matriční zákon z roku 2001 tato jména nazývá jméno, příjmení).Oficiálně se celé jméno získává zápisem do matriky. Zákon omezuje počet jmen daných na dvě (vedle jména umožňuje přijmout také tzv. druhé jméno). Nejběžnější jména jsou slovanského původu, křesťanská (i biblická: Jakub, Jan, Tomáš a Eliška, Tereza, Adéla) teoreticky je možné přijmout jakékoliv existující jméno.
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is foaf:primaryTopic
of | |