| dbpedia-owl:abstract
|
- Řečové jednání, řečový akt nebo také mluvní akt je pojem používaný lingvisty a filosofy jazyka. Patří do lingvistické disciplíny, která se nazývá pragmatika. Pragmatiku nezajímá jazykový výraz jako abstraktní demonstrace jazykového systému (slovo, fráze, věta), nýbrž jako něčí výpověď vyslovená v dané situaci s určitým konkrétním záměrem. Většina výpovědí v životě je nutně řečovými akty, tj. činy, které vykonáváme pomocí jazyka. Věta Je už 10 hodin. informuje o aktuální časové hodnotě v danou chvíli, a jako taková může být pravdivá či nepravdivá. Jako konkrétní řečový akt ovšem může jít např. o pokyn, aby adresát odešel domů nebo šel spát. Zde už o pravdivosti hovořit nelze. Při rozboru dané věty rozlišujeme to, co je jejím slovním obsahem (lokuce), od pragmatické funkce, které slouží, čili od záměru, s nímž byla pronesena (ilokuce). Někdy mluvíme také o ilokuční síle dané výpovědi. Adresát výpovědi se navíc na jejím základě nějakým způsobem zachová (perlokuce):Věta (lokuce) Někdo tam žvaní! je míněna jako příkaz (ilokuce) Utište se!, posluchači se utiší (perlokuce). Vidíme, že ilokuční funkce má pro úspěšnost komunikace i případnou analýzu rozhovoru největší význam – důležité není „co se říká“, ale „co se tím myslí“.V pragmatice rozeznáváme různé přímé akty jako jsou např. tvrzení, dotaz, slib, prosba, příkaz, varování, pozdrav, omluva. Existují i nepřímé akty, kdy např. příkaz je formulován formou dotazu.
|
| rdfs:comment
|
- Řečové jednání, řečový akt nebo také mluvní akt je pojem používaný lingvisty a filosofy jazyka. Patří do lingvistické disciplíny, která se nazývá pragmatika. Pragmatiku nezajímá jazykový výraz jako abstraktní demonstrace jazykového systému (slovo, fráze, věta), nýbrž jako něčí výpověď vyslovená v dané situaci s určitým konkrétním záměrem. Většina výpovědí v životě je nutně řečovými akty, tj. činy, které vykonáváme pomocí jazyka. Věta Je už 10 hodin.
|
