Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po únorové revoluci. Svrhla středově liberální Prozatímní vládu, v níž byla zastoupena jen umírněná levice, zejména socialisté-revolucionáři („eseři“) a sociální demokraté („menševici“), a vynesla k moci krajní levici vedenou bolševiky v čele s V. I. Leninem.
Property | Value |
prop-cs:datumPřístupu
| |
prop-cs:editor
| |
prop-cs:instituce
|
- Právnická fakulta Masarykovy univerzity
- Universidad estatal de Nueva Jersey
|
prop-cs:isbn
|
- 80 (xsd:integer)
- 9780393008937 (xsd:double)
- 9780448001883 (xsd:double)
- 9780521425650 (xsd:double)
- 9780773513495 (xsd:double)
- 9780807056455 (xsd:double)
|
prop-cs:jazyk
| |
prop-cs:jméno
|
- Jana
- Richard
- Orlando
- William Henry
- Alexander
- Dietrich
- Yuri
- William G.
- Norman G. O.
- Oliver H.
- Rex A.
- Robert V.
|
prop-cs:kapitola
|
- The Bolshevik Insurrection in Petrograd
|
prop-cs:konflikt
| |
prop-cs:místo
|
- Boston
- Brno
- Cambridge
- New York
- Praha
- Montreal
- Petrohrad, Rusko
- Praha ; Plzeň
|
prop-cs:obrázek
|
- Red_Guard_Vulkan_factory.jpg
|
prop-cs:odkazNaAutora
|
- Richard Pipes
- Orlando Figes
|
prop-cs:periodikum
|
- The Journal of Modern History
|
prop-cs:popisek
|
- Rudá garda továrny Vulkan
|
prop-cs:poznámka
| |
prop-cs:početStran
|
- 1 (xsd:integer)
- 269 (xsd:integer)
- 396 (xsd:integer)
- 511 (xsd:integer)
- 525 (xsd:integer)
- 837 (xsd:integer)
- xiv, 269 pages, [36] pages of plates
- xvii, 337 pages
- xxxiii, 393 pages
|
prop-cs:příjmení
|
- Pereira
- Geyer
- Wade
- Chamberlin
- Pipes
- Daniels
- Rosenberg
- Felstinsky
- Figes
- Pezlarová
- Rabinowitch
- Radkey
|
prop-cs:rok
|
- 1963 (xsd:integer)
- 1968 (xsd:integer)
- 1976 (xsd:integer)
- 1978 (xsd:integer)
- 1988 (xsd:integer)
- 1996 (xsd:integer)
- 1997 (xsd:integer)
- 1998 (xsd:integer)
- 2000 (xsd:integer)
- 2008 (xsd:integer)
|
prop-cs:ročník
| |
prop-cs:strana
|
- 22 (xsd:integer)
- * Německo
- Ruská republika
* Ruská prozatímní vláda
|
prop-cs:strany
|
- 46 (xsd:integer)
- 328 (xsd:integer)
|
prop-cs:střetnutí
| |
prop-cs:síla
|
- 500 (xsd:integer)
- 10000 (xsd:integer)
|
prop-cs:titul
|
- Dějiny ruské revoluce
- Únorová revoluce 1917 a vznik demokratického státu v Rusku
- The Bolsheviks and the Left SRS, October 1917-July 1918 : toward a single-party dictatorship
- Lidská tragédie : ruská revoluce 1891-1924
- Red October : the Bolshevik Revolution of 1917
- Revolutionary Russia
- Russian Liberals and the Bolshevik Coup
- The Russian Revolution, 1917
- White Siberia : the politics of civil war
- The Bolsheviks come to power : the revolution of 1917 in Petrograd
- The Russian revolution, 1917-1918: from the overthrow of the czar to the assumption of power by the bolsheviks
|
prop-cs:trvání
| |
prop-cs:typPráce
| |
prop-cs:títul
|
- The sickle under the hammer; The Russian Socialist Revolutionaries in the early months of the Soviet rule
|
prop-cs:url
| |
prop-cs:vedoucí
|
- prof. JUDr. Eduard Vlček, CSc.,
|
prop-cs:velitel
|
- 22 (xsd:integer)
- Alexandr Kerenskij
|
prop-cs:vydavatel
| |
prop-cs:výsledek
|
- vítězství bolševiků
* konec Ruské prozatímní vlády
* začátek Ruské občanské války
|
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
prop-cs:ztráty
| |
prop-cs:číslo
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po únorové revoluci. Svrhla středově liberální Prozatímní vládu, v níž byla zastoupena jen umírněná levice, zejména socialisté-revolucionáři („eseři“) a sociální demokraté („menševici“), a vynesla k moci krajní levici vedenou bolševiky v čele s V. I. Leninem. Bolševici, v té době oficiálně nazývaní Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), byli přímými předchůdci pozdější Komunistické strany Sovětského svazu. Brzy potlačili své dosavadní levicové spojence, vyhráli následující občanskou válku a založili Sovětský svaz, první stabilní komunistický režim světa, který se později stal supervelmocí. Datum 25. října 1917 odpovídá juliánskému kalendáři platnému v Rusku, později zrušenému novou bolševickou vládou. Pro zbytek světa začaly události 7. listopadu 1917 podle gregoriánského kalendáře.Prozatímní vláda trvala na pokračování velmi nepopulární účasti Ruska na první světové válce, což bránilo provádění hlubokých reforem požadovaných občany. To způsobilo, že bolševický program, vyjádřený hesly „Mír, chléb a půda“ a „Všechnu moc sovětům“ (tj. lidovým radám), na podzim roku 1917 rychle získával příznivce. Hospodářská krize, která se v létě prohloubila, hrozba nasazení na frontu pro vojáky hlavního města, rozčarování z nedostatečnosti vládních reforem a podpora Prozatímní vlády většinou ostatních stran zvýhodňovala bolševiky, kteří v hlavním městě Petrohradu rozpoutali intenzivní propagandistickou kampaň. Nižší třídy ve městě se odmítaly obětovat pokračováním ve válce a tolerováním koaliční vlády za účasti pravicové Konstitučně demokratické strany („kadetů“) po Kornilovově puči. Navzdory zjevné slabosti Prozatímní vlády se několik dní před plánovanou revolucí ukázalo, že obyvatelé odmítnou ozbrojené povstání samotných bolševiků proti Prozatímní vládě, jaké chtěl Lenin. Proto bylo rozhodnuto přijmout méně riskantní postup, který prosazoval hlavně Lev Trockij a který spočíval v převzetí moci během připravovaného Druhého sjezdu sovětů: Moc na sebe strhne Petrohradský sovět, nikoli strana, a jakýkoli odpor vlády bude pak vypadat jako kontrarevoluce. Vláda zatím poslala část vojenské posádky na blízkou frontu, a tím podnítila revoluci.Nový Petrohradský vojenský revoluční výbor, který hájil své kroky jako obranu proti kontrarevoluci a který v praxi řídili bolševici, rychle převzal kontrolu nad posádkovými jednotkami. Mezi vládou a Výborem došlo k několika nekrvavým střetům o ovládnutí strategických bodů hlavního města, které skončily vítězstvím Výboru a izolací vlády, jíž se stěží podařilo získat vojenskou pomoc. Pak konečně došlo k přímému útoku na vládu, který Lenin požadoval už týdny a který skončil zajetím téměř celé Prozatímní vlády v noci 25. říjnajul./ 7. listopadu 1917greg., kdy již zasedal Druhý sjezd sovětů. Opuštění sjezdu umírněnými socialisty na protest proti akci bolševiků usnadnilo vytvoření vlády (Sovnarkomu) výlučně z bolševiků. Následující vyjednávání o vytvoření koaliční vlády z různých socialistických stran zkrachovala na neústupnosti jednotlivých frakcí. Pokus opozice o povstání proti bolševikům v hlavním městě ani pochod vojsk z fronty na Petrohrad se nezdařily. Moc nové vlády se po celé zemi šířila ve fázích doprovázených vážnými střety v některých oblastech, jako byla Moskva. Vojenská slabost opozice a popularita prvních opatření bolševiků však pomáhala Leninovi a jeho straníkům. Nejradikálnější opozice vůči bolševickému puči byla neoblíbená a umírněná strana se nedokázala prosadit v institucích nového režimu – kvůli rozpuštění Ústavodárného shromáždění v lednu 1918 a vyloučení socialistů ze sovětů následujícího jara brzy propukla občanská válka.
|
dbpedia-owl:casualties
| |
dbpedia-owl:combatant
|
- * Rudé gardy
- *Bolševická strana
- *Petrohradský sovět
- 22px|okraj|Ruští bolševiciRuští bolševici
- podpora:
- *Německo
- *Ruská prozatímní vláda
- *Všeruský ústřední výkonný výbor
- *Ruská sovětská federativní socialistická republika
- Ruská republika
|
dbpedia-owl:commander
| |
dbpedia-owl:conflict
| |
dbpedia-owl:place
| |
dbpedia-owl:result
|
- vítězství bolševiků
- * konec Ruské prozatímní vlády
- * začátekRuské občanské války
|
dbpedia-owl:strength
|
- 10 000 rudých námořníků, 20 000–30 000 rudých vojáků
- 500–1 000 dobrovolných vojáků, 1 000 členek ženského batalionu
|
dbpedia-owl:thumbnail
| |
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- revoluce
- revoluci
- revolucí
- revoluční
- ruské
- Říjnová revoluce
- Říjnové revoluce
- Říjnové revoluci
- Velké říjnové revoluci
- Velká říjnová socialistická revoluce
- říjnová revoluce
- VŘSR
- bolševického převratu
- říjnovou revolucí
- Velkou říjnovou revoluci
- Velké říjnové revoluce
- říjnové revoluci
- Velké říjnové socialistické revoluce
- porevoluční
- bolševické revoluci
- převratu
- socialistické revoluce
- ruské říjnové revoluci
- Říjnovou revolucí
- říjnové revoluce
- říjnového převratu
- Bolševické revoluci
- Velká říjnová revoluce
- bolševické revoluce
- bolševickou
- revoluce v Rusku
- ruské revoluci v roce 1917
- říjnovou revoluci
- říjnové bolševické revoluci
- Velké říjnové socialistické revoluci
- Říjnové bolševické revoluci
- Velkou říjnovou socialistickou revoluci
- porevolučním
- bolševická revoluce
- Velkou říjnovou revolucí
- ruské revoluce
- ruskou revoluci
- převzetí moci bolševiky
- Říjnové revoluci v Rusku roku 1917
- státním převratu
- Ruské revoluce
- předrevolučního
- revolučních událostí v Rusku
- bolševický převrat
- Velké říjnové
- bolševickém převratu
- říjnovém převratu
- komunistickém převratu v Rusku
- Velká říjnové revoluce
- proletářskou revoluci
- ruské revoluci
- říjnu 1917
- listopadového vojenského převratu
- Říjnovou revoluci
- komunistické revoluce
- listopadový převrat
- Říjnové revoluce v roce 1917
- předrevolučních
- nástupu bolševiků k moci
- postupujícími bolševiky
- bolševickém vítězství
- říjnovém bolševickém převratu
- bolševickou revolucí
- ozbrojeném přepadu
- revolučního roku 1917
- vítězství bolševiků
- říjnovém
- Revoluce roku 1917
- uchopení moci bolševiky
- nástupu bolševiků
- Ruské revoluce v roce 1917
- ruské Říjnové revoluce
- bolševické revoluce v Rusku
- Bolševická revoluce
- velké říjnové revoluci
- Říjnové revoluce v Rusku
- Bolševické revoluce
- Bolševickou revolucí
- revoluci v Rusku
- dostali k moci bolševici
- bolševické revouci
- listopadovém bolševickém převratu
- VOSR
- Říjnové revoluci v Rusku
- revolučních bojů v listopadu 1917
- dekretu o půdě
- bolševické dělostřelbě
- komunistický převrat v Rusku
- bolševické revoluci v Rusku
- Říjnovou revoluce
|
dcterms:subject
| |
rdf:type
| |
rdfs:comment
|
- Říjnová revoluce, známá též jako bolševická revoluce nebo (podle samotných komunistů) Velká říjnová socialistická revoluce, zkráceně VŘSR či Velký říjen, byla druhá fáze ruské revoluce roku 1917, následující po únorové revoluci. Svrhla středově liberální Prozatímní vládu, v níž byla zastoupena jen umírněná levice, zejména socialisté-revolucionáři („eseři“) a sociální demokraté („menševici“), a vynesla k moci krajní levici vedenou bolševiky v čele s V. I. Leninem.
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:depiction
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is prop-cs:příčina
of | |
is prop-cs:války
of | |
is dbpedia-owl:causedBy
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |