Šafář (z německého Schaffer nebo Schaffner k schaffen 'pracovat') je stará pracovní funkce na zemědělském hospodářství feudálního panství, která vznikla v 16. století. Šafář dozíral na jednotlivé práce čeledi stanovené vlastníkem nebo správcem statku. Mezi práce, na které dozíral, patřilo například obdělávání polí nebo chov dobytka a drůbeže.