Ťiao-č’ (čínsky pchin-jinem Jiāozhǐ, znaky 交趾, 交阯, vietnamsky Giao Chỉ) bylo čínské jméno správní oblasti zahrnující severní Vietnam. Používáno bylo od 2. století př. n. l. do 10. století (komandérie Ťiao-č’) a v první třetině 15. století (provincie Ťiao-č’).