. . "4129"^^ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . "Carl H. Brans"@cs . . . . "Carl H. Brans"@cs . "33"^^ . . "14776184"^^ . . . "Carlem H. Bransem"@cs . . . . . . . . . . . . . "Carl Henry Brans (* 13. prosince 1935) je americk\u00FD matematick\u00FD fyzik, nejv\u00EDce zn\u00E1m\u00FD svou prac\u00ED na z\u00E1kladech gravitace s Robertem Dickem, ozna\u010Dovan\u00E9 Bransova-Dickeho teorie.Narodil se v Dallasu v Texasu, na vysokou \u0161kolu ale ode\u0161el do Louisiany, kde studoval na Loyola University New Orleans. Doktor\u00E1t obdr\u017Eel v roce 1961 na Princetonsk\u00E9 univerzit\u011B. Pot\u00E9 se vr\u00E1til zp\u011Bt do New Orleans, kde z\u00EDskal post profesora fyziky."@cs . "Carl Henry Brans (* 13. prosince 1935) je americk\u00FD matematick\u00FD fyzik, nejv\u00EDce zn\u00E1m\u00FD svou prac\u00ED na z\u00E1kladech gravitace s Robertem Dickem, ozna\u010Dovan\u00E9 Bransova-Dickeho teorie.Narodil se v Dallasu v Texasu, na vysokou \u0161kolu ale ode\u0161el do Louisiany, kde studoval na Loyola University New Orleans. Doktor\u00E1t obdr\u017Eel v roce 1961 na Princetonsk\u00E9 univerzit\u011B. Pot\u00E9 se vr\u00E1til zp\u011Bt do New Orleans, kde z\u00EDskal post profesora fyziky. D\u00E1le zast\u00E1val m\u00EDsta hostuj\u00EDc\u00EDch profesor\u016F na Princetonsk\u00E9 univerzit\u011B, \u00DAstavu pro pokro\u010Dil\u00E1 studia a na univerzit\u011B v Koelnu.Brans je zn\u00E1m\u00FD d\u00EDky studiu gravita\u010Dn\u00ED interakce a vypracov\u00E1n\u00ED Bransovy-Dickeho teorie, v n\u00ED\u017E se gravita\u010Dn\u00ED konstanta s \u010Dasem m\u011Bn\u00ED, a kter\u00E1 je konkuren\u010Dn\u00ED teori\u00ED k Einsteinov\u011B obecn\u00E9 relativity. Tato teorie \u00FAzce souvis\u00ED s podobnou prac\u00ED, kterou d\u0159\u00EDve vymyslel Pascual Jordan, ale ob\u011B byly vyvinuty nez\u00E1visle. Ob\u010Das se proto mluv\u00ED o Jordanov\u011B-Bransov\u011B-Dickeho skal\u00E1rn\u00ED tenzorov\u00E9 teorii gravitace. V t\u00E9to teorii, zalo\u017Een\u00E9 na spekulac\u00EDch Macha, Eddingtona nebo Diraca je zavedeno univerz\u00E1ln\u00ED skal\u00E1rn\u00ED pole jako dopln\u011Bk k metrice, co\u017E vede k teorii, v n\u00ED\u017E hodnota gravita\u010Dn\u00ED konstanty z\u00E1vis\u00ED na rozlo\u017Een\u00ED hmoty ve vesm\u00EDru. \u0158ada m\u011B\u0159en\u00ED ze 70. let uk\u00E1zala, \u017Ee Jordanova-Bransova-Dickeho teorie nen\u00ED o nic jednodu\u0161\u0161\u00ED ne\u017E standardn\u00ED obecn\u00E1 relativita v kontextu sol\u00E1rn\u00EDho syst\u00E9mu. Nicm\u00E9n\u011B infla\u010Dn\u00ED kosmologie a teorie strun znovu obnovily z\u00E1jem o skal\u00E1rn\u00ED modifikace standardn\u00ED obecn\u00E9 relativity, a\u010Dkoli ne v p\u016Fvodn\u00ED podob\u011B teorie Branse, Dickeho a Jordana.V 60. a 70. letech vyvinul kompletn\u00ED a efektivn\u00ED syst\u00E9m klasifikace invariantn\u00EDch \u010Dty\u0159dimenzion\u00E1ln\u00EDc Ricciho geometri\u00ED, rozv\u00EDjel po\u010D\u00EDta\u010Dov\u00E9 programy pro symbolick\u00E9 manipulace a pracoval tak\u00E9 na problematice d\u016Fkaz\u016F Bellov\u00FDch nerovnost\u00ED.Od 80. let se zam\u011B\u0159il na v\u00FDvoj diferenci\u00E1ln\u00EDch topologi\u00ED t\u00FDkaj\u00EDc\u00EDch se existence exotick\u00FDch glob\u00E1ln\u00EDch diferenci\u00E1ln\u00EDch struktur a jejich mo\u017En\u00FDch aplikac\u00ED ve fyzice. Tato pr\u00E1ce zahrnuje pohled na sedmidimenzion\u00E1ln\u00ED Milnorovy sf\u00E9ry jako exotick\u00E9 Yangovy-Millsovy uzly, a to p\u0159edev\u0161\u00EDm nekone\u010Dn\u00E9 exotick\u00E9 diferenci\u00E1ln\u00ED struktury na Eukleidovsk\u00E9m \u010Dyt\u0159dimenzion\u00E1ln\u00EDm prostoru. Jde o alternativn\u00ED modely prostoro\u010Dasu v obecn\u00E9 relativit\u011B. Tuto pr\u00E1ci s Bransem prov\u00E1d\u011Bl Torsten Asselmeyer-Maluga z Berl\u00EDna. Navrhuje se, \u017Ee by exotick\u00E9 hladk\u00E9 struktury mohly vy\u0159e\u0161it n\u011Bkter\u00E9 probl\u00E9my v kosmologii, nap\u0159\u00EDklad vysv\u011Btlen\u00ED jakou podstatu maj\u00ED temn\u00E1 hmota a temn\u00E1 energie."@cs . . . . . "1226075"^^ . . . . .