. . "Deprotonace"@cs . . . . . "Deprotonace"@cs . . "deprotonaci"@cs . . "deprotonac\u00ED"@cs . . . "Deprotonac\u00ED"@cs . "Deprotonace je odstran\u011Bn\u00ED protonu (H+) z molekuly a vytvo\u0159en\u00E9 konjug\u00E1tov\u00E9 b\u00E1ze.Relativn\u00ED schopnost molekuly odevzdat proton se m\u011B\u0159\u00ED pomoc\u00ED hodnoty pKa. N\u00EDzk\u00E1 hodnota pKa indikuje, \u017Ee je slou\u010Denina kysel\u00E1 a snadno odevzd\u00E1 sv\u016Fj proton z\u00E1sad\u011B. pKa slou\u010Deniny z\u00E1vis\u00ED na mnoha faktorech, ov\u0161em nejv\u00FDznamn\u011Bji je ovlivn\u011Bna stabilitou konjug\u00E1tov\u00E9 b\u00E1ze, kter\u00E1 zase z\u00E1vis\u00ED na schopnosti (nebo neschopnosti) b\u00E1ze stabilizovat z\u00E1porn\u00FD n\u00E1boj."@cs . . . . "deprotonovan\u00FD"@cs . . "deprotonov\u00E1n"@cs . "deprotonace"@cs . "deprotonovat"@cs . "25"^^ . . "Deprotonace je odstran\u011Bn\u00ED protonu (H+) z molekuly a vytvo\u0159en\u00E9 konjug\u00E1tov\u00E9 b\u00E1ze.Relativn\u00ED schopnost molekuly odevzdat proton se m\u011B\u0159\u00ED pomoc\u00ED hodnoty pKa. N\u00EDzk\u00E1 hodnota pKa indikuje, \u017Ee je slou\u010Denina kysel\u00E1 a snadno odevzd\u00E1 sv\u016Fj proton z\u00E1sad\u011B. pKa slou\u010Deniny z\u00E1vis\u00ED na mnoha faktorech, ov\u0161em nejv\u00FDznamn\u011Bji je ovlivn\u011Bna stabilitou konjug\u00E1tov\u00E9 b\u00E1ze, kter\u00E1 zase z\u00E1vis\u00ED na schopnosti (nebo neschopnosti) b\u00E1ze stabilizovat z\u00E1porn\u00FD n\u00E1boj. Tento n\u00E1boj je stabilizov\u00E1n, pokud se distribuuje na velk\u00FD povrch nebo dlouh\u00FD \u0159et\u011Bzec. Jedn\u00EDm z mechanism\u016F, kter\u00FD n\u00E1boj takto distribuuje na \u0159et\u011Bzec nebo kruh, je rezonance. P\u0159i stabilizaci n\u00E1boje m\u016F\u017Ee asistovat i rozpou\u0161t\u011Bdlo.Z\u00E1sady pou\u017E\u00EDvan\u00E9 k deprotonaci z\u00E1vis\u00ED na pKa slou\u010Deniny. Tam, kde proton nen\u00ED zvl\u00E1\u0161\u0165 kysel\u00FD, a tedy molekula ho snadno neodevzd\u00E1, je pot\u0159eba pou\u017E\u00EDt siln\u011Bj\u0161\u00ED z\u00E1sadu, ne\u017E jsou b\u011B\u017En\u011B zn\u00E1m\u00E9 hydroxidy. Mezi jeden z mnoha typ\u016F siln\u00FDch deprotona\u010Dn\u00EDch \u010Dinidel pat\u0159\u00ED hydridy. Mezi nej\u010Dast\u011Bj\u0161\u00ED pat\u0159\u00ED hydrid sodn\u00FD a draseln\u00FD. Hydridy tvo\u0159\u00ED plynn\u00FD vod\u00EDk s protonem jin\u00E9 molekuly. Ov\u0161em tvorba vod\u00EDku tak\u00E9 znamen\u00E1, \u017Ee pou\u017E\u00EDv\u00E1n\u00ED takov\u00E9ho \u010Dinidla je nebezpe\u010Dn\u00E9 a m\u011Blo by b\u00FDt prov\u00E1d\u011Bno v inertn\u00ED atmosf\u00E9\u0159e (nap\u0159. v dus\u00EDku), proto\u017Ee se vod\u00EDk m\u016F\u017Ee s kysl\u00EDkem ve vzduchu zap\u00E1lit.N\u00E1sleduj\u00EDc\u00ED rovnice ukazuje deprotonaci kyseliny octov\u00E9 (a protonaci acet\u00E1tu).Deprotonace kyseliny octov\u00E9, protonace acet\u00E1tu"@cs . . . "13236703"^^ . . . "1858"^^ . . "deprotonov\u00E1ny"@cs . . . . "578797"^^ . . "deprotonovan\u00E9"@cs . . . . . . . .