Červený Dvůr nebo též Kozský dvůr či Nový dvůr, náležel v roce 1391 ke Kozímu hrádku jako poplužní dvůr a s ním se dostal k obci Táborské. Dnes patří k městu i katastrálnímu území Sezimovo Ústí.Okolí Tábora samozřejmě v dobách husitských válek trpělo, ale přímo katastrofou bylo postiženo v roce 1438.

PropertyValue
prop-cs:název
  • Červený Dvůr
prop-cs:obrázek
  • Červený Dvůr .jpg
prop-cs:popisek
  • Červený Dvůr
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Červený Dvůr nebo též Kozský dvůr či Nový dvůr, náležel v roce 1391 ke Kozímu hrádku jako poplužní dvůr a s ním se dostal k obci Táborské. Dnes patří k městu i katastrálnímu území Sezimovo Ústí.Okolí Tábora samozřejmě v dobách husitských válek trpělo, ale přímo katastrofou bylo postiženo v roce 1438. Je doloženo, že v létě roku 1438 se vojsko Albrechta Habsburského, čítající 30-40 tisíc mužů, rozložilo v hlubokém pásmu od Měšic na jih až k dnešnímu lesnímu revíru Smolín, kde bylo zřízeno opevněné ležení sloužící ke shromažďování a skladování potravin. Celé okolní panství, patřící ke Kozímu Hrádku, bylo devastováno. Hrádek samotný přitom podlehl konečné zkáze a nejméně ve dvou vypálených vsích zanikl všechen život.I když Tábor uplatňoval svoji suverenitu k celému panství Kozího Hrádku již od roku 1420, právoplatně město vykoupilo toto zboží od Jana Kozského až v druhé polovině čtyřicátých let patnáctého století. V té době již panství náleželo obci Táborské, jež si v roce 1542 vložila pustý hrad Kozí s poplužním dvorem do desk zemských. Brzy potom si vyprosil na arciknížeti Ferdinandovi „hradiště Kozské s příkopem pustým a s porostlinami k cestě se dvěma pustými rybničištiněmi s pustým dvořištěm se dvěma loučkami a potokem“ latinský básník Pavel Lucian z Helikonu a zase prodal roku 1573 „Městiště zámku řečeného Kozí“ Zikmundovi Pekovi z Římku. Ten na něm v letech 1573-1594 vystavěl dvůr (Nový, Červený) a mlýn (Kozský, Pekovský), avšak měl spory s obcí Táborskou o užívání vody z rybníka Kozského (což byl velký rybník na Turoveckých lukách, jehož hráz je doposud patrná spolu se silničním mostem přes Kozský potok). Po jeho smrti koupila v r. 1600 zboží to obec Táborská zpět.V téže době kupuje obec Táborská od Petra Voka z Rožmberka okolní lesy a rybníky (Starý Kravín, Jezero, Borek) atd. Obec Tábor stála v r. 1619 na straně stavů českých a proto jí byly po roce 1620 veškeré statky odňaty. V roce 1625 prosili táborští u císaře Ferdinanda II. a vráceny jim byly jen Měšice a Lhota Zárybničná, které byly v té době téměř pusté. V roce 1629 císař Táboru vrátil „spolu s dalšími pustý hrad Kozí s dvorem poplužním pustým“.Nový dvůr (Červený) na počátku třicetileté války byl také „zdrancován a zloupen a proto znovu opraven". Na konci 16. a v počátku 17. století měla obec Táborská 4 dvory: Velký, Nový (Červený), Malý (Krbcovský) a Pracovský. V roce 1689 přikoupila dvůr v Klokotech a v r. 1710 dvůr Procházkův, neboli Čápův.V roce 1759 byl Červený Dvůr v dobrém stavu „při něm bylo dobytka 55 kusů, drůbeže kmenové 37 a rozličného hospodářského nářadí. Při dvoře polí orných zasetých na zimu 50 korců, na jaro 34 korců, úhorem 53 korců (K jezeru, od Dubu až k Brůdku, Pod Zájezerní, Proti dvoru, Nade mlýnem Pekovským, Za ušatým až k Netrefilu, Za Netrefilem). Loučného 13 kusů (Louka Pod nečistem, louka Mlynářka zarostlá, Pod jezerem, Na žlábkách, Nade mlýnem, louka Dívčí, Pod starým Kravínem)“.Rokem 1848 byla zrušena poddanost, městu zůstaly lesy, rybníky, dvory a některé pozemky v obcích. Podle inventáře založeného v roce 1872 byl Dvůr Červený číslo 112 v majetku města Tábora a měl hodnotu peněžní 6100 zlatých rakouské měny. Příjem do rozpočtu města Tábora v r. 1874 činil z Červeného Dvora 650 zlatých a obilí za 388 zlatýchDne 28. srpna 1895 se nájemci Červeného Dvora narodil syn, později významný český spisovatel Václav Kaplický. Zde prožíval nejranější dětství a do školy začal chodit v Měšicích. V roce 1903 se však s rodiči přestěhoval do Tábora (na Klášterní náměstí). Jeho určitě nejznámějším románem je Kladivo na čarodějnice. Ve svých prózách (Kraj kalicha, Táborská republika) se vrací k historii Tábora a okolí, kde se narodil a vyrůstal.Červený Dvůr byl před rokem 1948 jedním ze zemědělských dvorů v majetku města Tábora (dalšími byly Čápův Dvůr, Hejlov a dnes již neexistující Velký Dvůr), na kterých hospodařili nájemci. Posledním nájemcem Červeného Dvora do roku 1949, byl pan Soukup.V roce 1954 je na Červený Dvůr přeloženo z měšické výzkumné stanice šlechtění zemědělských plodin. Na vznik Šlechtitelské stanice Červený Dvůr, která se stává součástí státního podniku OSEVA, měl rozhodující podíl vedoucí výzkumné stanice Tábor – Měšice, inženýr Josef Kolář, významný šlechtitel pícnin, jenž patřil mezi přední zemědělské výzkumníky a šlechtitele v republice.V letech 1995-2003 zakoupila a opravila část budov společnost TAGRO Červený Dvůr s.r.o [1], která pokračuje na okolních pozemcích ve šlechtění odrůd trav, jetelovin a zelenin. Zbývající část dvora slouží jako manipulační sklad dřeva z městských lesů Tábor.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 285930 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 5410 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 11 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15912046 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Červený Dvůr
  • Červený Dvůr (Sezimovo Ústí)
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • Červený Dvůr nebo též Kozský dvůr či Nový dvůr, náležel v roce 1391 ke Kozímu hrádku jako poplužní dvůr a s ním se dostal k obci Táborské. Dnes patří k městu i katastrálnímu území Sezimovo Ústí.Okolí Tábora samozřejmě v dobách husitských válek trpělo, ale přímo katastrofou bylo postiženo v roce 1438.
rdfs:label
  • Červený Dvůr (Sezimovo Ústí)
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Červený Dvůr
is prop-cs:místoNarození of
is dbpedia-owl:birthPlace of
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of