Židé se na Moravě ve středověku začali podle dochovaných pramenů usazovat v 2. polovině 11. století. Intenzivnější rozvoj židovského osídlení ovšem nastal zejména poté, co Přemysl Otakar II. poskytl Židům v 2. polovině 13. století ochranné privilegium Statuta Judaeorum, které z Židů učinilo servi camerae (služebníky panovnické komory), kdy král získal jurisdikci nad Židy, jimž garantoval ochranu. Opatření zároveň stanovovalo pravidla židovského zastavárenství.

PropertyValue
prop-cs:jazyk
  • německy
prop-cs:jméno
  • Alfred
  • Bertold
prop-cs:místo
  • Prag
  • Brün; Prag, Leipzig; Wien
prop-cs:odkazNaAutora
  • Bertold Bretholz
  • Alfred Engel
prop-cs:periodikum
  • Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik
prop-cs:příjmení
  • Bretholz
  • Engel
prop-cs:rok
  • 1930 (xsd:integer)
  • 1934 (xsd:integer)
  • 1935 (xsd:integer)
prop-cs:ročník
  • II
prop-cs:stránky
  • 50 (xsd:integer)
prop-cs:titul
  • Die Ausweisung der Juden aus den Königlichen Städten Mährens und ihre Folgen
  • Quellen zur Geschichte der Juden in Mähren von XI. bis zum XV. Jahrhundert
  • Geschichte der Juden in Mähren in Mittelalter I.
prop-cs:url
prop-cs:vydavatel
  • Rudolf M. Rohrer
  • Taussig u. Taussig
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Židé se na Moravě ve středověku začali podle dochovaných pramenů usazovat v 2. polovině 11. století. Intenzivnější rozvoj židovského osídlení ovšem nastal zejména poté, co Přemysl Otakar II. poskytl Židům v 2. polovině 13. století ochranné privilegium Statuta Judaeorum, které z Židů učinilo servi camerae (služebníky panovnické komory), kdy král získal jurisdikci nad Židy, jimž garantoval ochranu. Opatření zároveň stanovovalo pravidla židovského zastavárenství. Na konci vlády Přemyslovců již Židé bydleli ve všech čtyřech nejdůležitějších moravských královských městech (Olomouc, Brno, Znojmo, Jihlava) i některých městech vrchnostenských.V politicky nestabilním období na přelomu 12. a 13. století se rozvoj moravského židovského osídlení zpomalil, nový impuls ovšem představoval nástup Lucemburků na český trůn, a zejména pak ustanovení Karla IV. moravským markrabětem. Karel velmi podporoval usazování Židů na Moravě, neboť se tím snažil rozmnožit zdroje příjmů, které mu z židovského zastavárenství plynuly. Kvůli hospodářskému přínosu židovských obchodníků a peněžníků potlačil své předsudky vůči Židům nejen panovník, ale také světská i duchovní vrchnost. Za těchto příznivých podmínek se Židé usadili ve všech královských městech i na některých významných vrchnostenských statcích. Měšťané a poddaní sice byli k toleranci motivováni méně, museli však respektovat, že Židé jsou pod ochranou panovníka.Z židovského peněžního podnikání plynuly králi nemalé příjmy, zároveň však tato pro Židy charakteristická činnost měla svou odvrácenou stránku: peníze odevzdávané králi totiž nepocházely od Židů samotných, nýbrž od křesťanů, kterým židé půjčovali. Rostoucí zadlužení širokých vrstev obyvatelstva panovník dlouho neřešil, neboť regulací židovského zastavárenství by omezil také své příjmy. U židovských peněžníků se nakonec zadlužila i královská města, duchovenstvo, a dokonce i samotný markrabě. K řešení problému přikročil až Václav IV., který roku 1411 zrušil staré dluhy u židovských zastavárníků.Husitská revoluce sice Moravu nezasáhla tolik jako Čechy, přesto však měla pro moravské židovské osídlení mnohem dramatičtější důsledky než pro Židovstvo v Čechách. Nespokojení měšťané, pro něž Židé představovali vymahače dluhů a nepříjemnou konkurenci, využili oslabení moci panovníků v 15. století a vymohli si na nich souhlas s vyhnáním Židů z moravských královských měst (1426 z Jihlavy, 1454 z Brna, Olomouce a Znojma, 1514 z Uherského Hradiště). Panovník tak sice uspokojil přání královských měst, jejichž podporu potřeboval, zároveň se však tímto krokem na poměrně dlouhou dobu zbavil významného zdroje příjmů. Na další čtyři staletí se tak změnila struktura židovského osídlení na Moravě: namísto královských měst Židé pobývali na vrchnostenských statcích.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 580056 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 40296 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 134 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15441907 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Židé na Moravě ve středověku
  • středověkým židovským osídlením na Moravě
  • moravských židovských dějin
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Židé se na Moravě ve středověku začali podle dochovaných pramenů usazovat v 2. polovině 11. století. Intenzivnější rozvoj židovského osídlení ovšem nastal zejména poté, co Přemysl Otakar II. poskytl Židům v 2. polovině 13. století ochranné privilegium Statuta Judaeorum, které z Židů učinilo servi camerae (služebníky panovnické komory), kdy král získal jurisdikci nad Židy, jimž garantoval ochranu. Opatření zároveň stanovovalo pravidla židovského zastavárenství.
rdfs:label
  • Židé na Moravě ve středověku
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of