Aflatoxikóza představuje nejzávažnější mykotoxikózu drůbeže. Etiologickou příčinou jsou mykotoxiny (aflatoxiny) produkované toxigenními kmeny plísní Aspergillus flavus a A. parasiticus. Význam aflatoxinů produkovaných Penicillium spp. a Rhizopus spp. pro zdraví a užitkovost hospodářských zvířat není zatím znám.

PropertyValue
prop-cs:isbn
  • 0 (xsd:integer)
  • 80 (xsd:integer)
prop-cs:jazyk
  • anglicky
prop-cs:jméno
  • Vladimír
  • Y.M. et al
prop-cs:místo
  • Brno
  • Ames, USA
prop-cs:početStran
  • 185 (xsd:integer)
  • 1231 (xsd:integer)
prop-cs:příjmení
  • Jurajda
  • Saif
prop-cs:rok
  • 2003 (xsd:integer)
prop-cs:titul
  • Diseases of Poultry
  • Nemoci drůbeže a ptactva – bakteriální a mykotické infekce
prop-cs:vydavatel
  • ES VFU Brno
  • Iowa State Press, Blackwell Publ. Comp.
prop-cs:vydání
  • 1 (xsd:integer)
  • 11 (xsd:integer)
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Aflatoxikóza představuje nejzávažnější mykotoxikózu drůbeže. Etiologickou příčinou jsou mykotoxiny (aflatoxiny) produkované toxigenními kmeny plísní Aspergillus flavus a A. parasiticus. Význam aflatoxinů produkovaných Penicillium spp. a Rhizopus spp. pro zdraví a užitkovost hospodářských zvířat není zatím znám. První výskyt aflatoxikózy byl zaznamenán v roce 1960 v Anglii u krůťat („turkey X disease“), kdy peletované krmivo bylo obohaceno aflatoxinem kontaminovanou podzemnicí olejnou.Aflatoxiny jsou chemicky dihydrofurany s toxickou, karcinogenní, teratogenní a mutagenní aktivitou. Podle polohy (Rf) a barvy ve fluoreskujícím světle (365 nm) při chromatografickém vyšetření na tenké vrstvě se rozlišují 4 hlavní aflatoxiny – B1 a B2 (modré) a G1 a G2 (zelené). Aflatoxiny jsou v organismu dále transformovány. Hydroxylované metabolity B1 a B2 se označují jako M1 a M2 a jsou vylučovány mlékem u dojnic. Toxicita jednotlivých aflatoxinů je rozdílná (klesá v pořadí B1, G1, B2 a G2), podobně jako druhová vnímavost ptáků k nim (nejvnímavější jsou kachny, dále pak s klesající vnímavostí krůta, husa, bažant, kur a křepelky). Mláďata jsou mnohem vnímavější k aflatoxinu než dospělí, např. kachňata jsou 10krát vnímavější než kuřata. LD50 aflatoxinu B1 pro kachňata je 0,3–0,6 mg/kg žh., pro myši 9 mg/kg žh.Aflatoxiny jsou termostabilní, odolávají teplotě 250 °C a v autoklávu 120 °C. Jsou inaktivovány slunečním světlem a oxidačními činidly. Mají nízkou mol. hmotnost ( B1 - 312, B2 – 328) a nejsou imunogenní. U drůbeže působí zejména hepatotoxicky, hematotoxicky (poruchy hematopoézy) a hemangiotoxicky (poškození stěn krevních cév, systémové koagulopatie); méně často nefrotoxicky (nefróza a insuficience ledvin) a neurotoxicky (poškození CNS). Průběh onemocnění u drůbeže může být akutní nebo chronický.Akutní aflatoxikóza může probíhat i letálně (příjem aflatoxinů >10 ppm). Je charakterizována poruchami hematopoézy, různě velkými krváceninami na serózách, v podkoží, svalovině a na parenchymatózních orgánech, věkově nepřiměřenou involucí thymu, anémií, proliferací žlučovodů a tukově degenerativními až nekrotickými změnami ve zvětšených játrech.Chronická intoxikace se projevuje snižováním hmotnostních přírůstků a zhoršenou konverzí krmiva (>1 ppm), poklesem snášky u nosnic a zhoršenou líhnivostí násadových vajec (>2 ppm), častými a rozsáhlými krváceninami, fibrinózně-cirrhotickými změnami na játrech, zvýšenou vnímavostí k infekčním nemocem a nedostatečnou postvakcinační imunitou. U dospělých kohoutů atrofují varlata a klesá kvalita semene. Rezistence k infekcím (salmonely, kokcidie, infekční burzitida, Markova nemoc, kandidóza aj.) i úroveň postvakcinační imunity jsou snížené, pigmentace kůže zhoršená, výskyt kožních podlitin je častější a počet konfiskovaných zvířat po porážce bývá zvýšen (>0,5 ppm).Koncentrace aflatoxinů v těle drůbeže i drůbežích produktech jsou nízké a rychle mizí po podání nezávadného krmiva (vylučují se žlučí, močí a trusem), takže v potravním řetězci představují minimální nebezpečí pro člověka. Nejvyšší přípustné množství aflatoxinů v celkové krmné dávce pro mladou drůbež je 2 µg/kg a pro dospělou drůbež 20 µg/kg krmiva (vyhláška č. 117/87 Sb.).
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 615314 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 4421 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 56 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16050945 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Aflatoxikóza drůbeže
  • aflatoxikóza drůbeže
  • aflatoxikózou
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Aflatoxikóza představuje nejzávažnější mykotoxikózu drůbeže. Etiologickou příčinou jsou mykotoxiny (aflatoxiny) produkované toxigenními kmeny plísní Aspergillus flavus a A. parasiticus. Význam aflatoxinů produkovaných Penicillium spp. a Rhizopus spp. pro zdraví a užitkovost hospodářských zvířat není zatím znám.
rdfs:label
  • Aflatoxikóza drůbeže
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of