Bóra (chorvatsky: bura, slovinsky: burja) je severní až severovýchodní katabatický (padavý) vítr na Jadranu, v Řecku, Rusku a Turecku. Jméno dostal podle postavy severního větru se jménem Boreas z řecké mytologie.Proměnlivá bóra je citelná po celé Dalmácii i zbytku východního pobřeží Jadranu. Vane nárazově, nejčastěji v zimě.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Bóra (chorvatsky: bura, slovinsky: burja) je severní až severovýchodní katabatický (padavý) vítr na Jadranu, v Řecku, Rusku a Turecku. Jméno dostal podle postavy severního větru se jménem Boreas z řecké mytologie.Proměnlivá bóra je citelná po celé Dalmácii i zbytku východního pobřeží Jadranu. Vane nárazově, nejčastěji v zimě. Jak roku 1876 zjistil meteorolog Wrangel, bóra je silnější v době, kdy se polární tlaková výše usadí nad sněhem pokrytými vrcholy Dinárských hor, zatímco nad teplejším Jadranem vládne tlaková níže. Jakmile se v noci začne vzduch ochlazovat a tudíž houstnout, bóra sílí. Bóra se dělí podle dalších meteorologických podmínek na dva typy: tzv. „čistá bóra“ (italsky Bora chiara) - bóra vznikající za jasných dnů - a „temná bóra“ (Bora scura), vznikající tehdy, když se na horských vrcholcích začnou vytvářet mraky a počnou se pohybovati směrem k pobřeží, nesouce s sebou déšť.K místům s nejsilnějšími bórami se řadí chorvatské pohoří Velebit. V tomto pobřežním horském pásu, dlouhém 145 kilometrů, nastávají silné klimatické změny mezi kontinentálním podnebím ve vnitrozemí (celoroční velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí) a pobřežím Jadranu, na kterém vládne podnebí středomořské. Bóra přichází, když se tyto podnebné rozdíly začnou vyrovnávat. V té době může být pro nezkušené navigátory extrémně nebezpečné plavit se v oblasti Velebitského kanálu, neboť silný vítr přichází náhle za jasného, mnohdy i bezvětrného dne a může způsobit velké problémy. Nedaleko měst Senj, Karlobag a u jižní části silničního tunelu Sveti Rok může bóra dosahovat rychlosti až 220 kilometrů v hodině. 15. března 2006 byla na Pažském mostě naměřena rychlost nárazu dokonce 235 km/hod.Vítr se stejnými rysy nalezneme i ve slovinské oblasti Kras. Protože tato oblast odděluje svými vápencovými vrcholy jaderské pobřeží od pásu Julských Alp, dochází zde k tvorbě velmi silných bór, které dokonce ovlivňují i zdejší tradiční způsob života i architekturu. Města na pobřeží, v místech, kde se bóra často objevuje, mají hustou zástavbu a úzké uličky. Budovy ve slovinských městech a vesnicích, stejně jako v italské provincii Terst, mají na střechách velké kameny, aby se zabránilo odtržení střešní krytiny. Podél chodníků v centru Terstu jsou místy k ulehčení chůze použity řetězy a provazy.Silné bóry se vyskytují i na pobřeží Černého moře. V ruském Novorossijsku je známa jako nordost a dosahuje rychlosti až 220 km/h.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 122980 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 3132 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 38 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15708397 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • bóru
  • bóra
  • bóry
  • Bóra
  • bórou
  • bura
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Bóra (chorvatsky: bura, slovinsky: burja) je severní až severovýchodní katabatický (padavý) vítr na Jadranu, v Řecku, Rusku a Turecku. Jméno dostal podle postavy severního větru se jménem Boreas z řecké mytologie.Proměnlivá bóra je citelná po celé Dalmácii i zbytku východního pobřeží Jadranu. Vane nárazově, nejčastěji v zimě.
rdfs:label
  • Bóra
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of