Bible boskovická je nejstarší známou českou biblí s velkými částmi překladu tzv. 2. redakce. Pochází někdy z doby kolem roku 1415 (není datovaná), pravděpodobně z prostředí Husova. Je psána novým diakritickým pravopisem (délka samohlásek je označována čárkou, měkkost souhlásek tečkou). Zatímco první z písařů byl na tento pravopis již zvyklý, druhý (hlavní) zpočátku kolísal mezi starou předlohou a novými pravidly.

PropertyValue
prop-cs:dobaVzniku
  • asi polovina dvacátých let XV. století
prop-cs:formát
  • 455 (xsd:integer)
prop-cs:název
  • Bible boskovická
prop-cs:obrázek
  • 6.627096E8
prop-cs:popisek
  • Iluminace z Bible boskovické z doby kolem roku 1420. Izraelité sbírají manu na pošti, Mojžíšův zázrak s pramenem
prop-cs:písař
  • dva neznámí písaři
prop-cs:písmo
  • gotická minuskula
prop-cs:rozsah
  • II + 536
prop-cs:typ
  • bible
prop-cs:uložení
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Bible boskovická je nejstarší známou českou biblí s velkými částmi překladu tzv. 2. redakce. Pochází někdy z doby kolem roku 1415 (není datovaná), pravděpodobně z prostředí Husova. Je psána novým diakritickým pravopisem (délka samohlásek je označována čárkou, měkkost souhlásek tečkou). Zatímco první z písařů byl na tento pravopis již zvyklý, druhý (hlavní) zpočátku kolísal mezi starou předlohou a novými pravidly. Boskovická se této bibli říká proto, že na zápisu na foliu 534b stojí, že ji pan Václav Černohorský z Boskovic v roce 1565 daroval svému úředníkovi Heinrichu Reichenbochovi. Kromě samotných biblických knih obsahuje tato bible před knihou Exodus, Husův Menší výklad na desatero a před 1. knihou Makabejskou krátký biblický prolog. Po textové stránce se jedná o složeninu 1. a 2. redakce. Překlad 2. redakce se nachází převážně v Knihách Samuelových a Královských, v knihách Paralopomenon a celý Nový zákon. Je tak prvním samostatným svědkem nové, 2. redakce překladu. To především proto, že 2. redakce českého překladu se týkala převážně Nového zákona. Významné je svědectví třetího řeckého překladu žaltáře a dodatků k němu. Existence tohoto nového, poetičtějšího a rytmičtějšího překladu je dosvědčena již z Žaltáře poděbradského z roku 1396. Tentýž žaltář se objevuje i v Bibli hlaholské z roku 1416, obsahuje ho Bible Mlynářčina a také Bible Bočkova. Výzdoba této bible je velmi hodnotná, nebyla však nikdy dokončena, na některých místech zůstaly jen podkresby. Patrně k opuštění díla došlo po začátku husitských bouří v roce 1419.Uchovává se ve Vědecké knihovně v Olomouci, signatura M III 3. Je to kulturní památka České republiky.
dbpedia-owl:galleryItem
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 21769 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 4000 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 24 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16059365 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Bible boskovická
  • Boskovické bible
  • Bible boskovické
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Bible boskovická je nejstarší známou českou biblí s velkými částmi překladu tzv. 2. redakce. Pochází někdy z doby kolem roku 1415 (není datovaná), pravděpodobně z prostředí Husova. Je psána novým diakritickým pravopisem (délka samohlásek je označována čárkou, měkkost souhlásek tečkou). Zatímco první z písařů byl na tento pravopis již zvyklý, druhý (hlavní) zpočátku kolísal mezi starou předlohou a novými pravidly.
rdfs:label
  • Bible boskovická
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of