Flavius Valerius Constantius (31. března kolem 250 – 25. července 306), známý jako Constantius I., byzantskými historiky přezdívaný Chlorus („bledý“), byl císařem na západě římské říše v době existence tetrarchie. V letech 293 až 305 vládl nejprve jako nižší císař v hodnosti caesara a od roku 305 až do své smrti v následujícím roce panoval jako augustus. Během své vlády výrazně přispěl k porážce britských uzurpátorů Carausia a Allecta.
