Dějiny Spojených států amerických počínají příchodem prvních obyvatel z Asie přes Beringii nejméně 10 000 let před naším letopočtem. Ti se postupně rozčlenili na stovky kmenů a komunit a osídlili celé severoamerické území. Po prvních průzkumných cestách Evropanů v 15. a 16. století sem v 17. století začali přijíždět evropští, především angličtí, kolonisté.

PropertyValue
prop-cs:isbn
  • 80 (xsd:integer)
  • 978 (xsd:integer)
prop-cs:jazyk
  • en
  • čeština
prop-cs:jméno
  • Howard
  • Jürgen
  • Allan
  • George Brown
  • David E.
  • Christof
  • Henry Steele
prop-cs:místo
  • Klatovy
  • Praha
prop-cs:odkazNaAutora
  • Howard Zinn
prop-cs:početStran
  • 256 (xsd:integer)
  • 379 (xsd:integer)
  • 464 (xsd:integer)
  • 897 (xsd:integer)
prop-cs:příjmení
  • Shi
  • Zinn
  • Tindall
  • Heideking
  • Nevins
  • Commager
  • Mauch
prop-cs:revize
  • 796648734 (xsd:integer)
prop-cs:rok
  • 1994 (xsd:integer)
  • 1996 (xsd:integer)
  • 2012 (xsd:integer)
prop-cs:titul
  • Dějiny USA
  • Dějiny Spojených států amerických
  • Dějiny lidu Spojených států amerických
  • Dějiny Spojených států
prop-cs:titulPůvodní
  • A People´s History of the United States
prop-cs:vydavatel
  • Nakladatelství Lidové noviny
  • Grada
  • Mezera
  • Amlyn
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
prop-cs:článek
  • History of the United States
dbpedia-owl:abstract
  • Dějiny Spojených států amerických počínají příchodem prvních obyvatel z Asie přes Beringii nejméně 10 000 let před naším letopočtem. Ti se postupně rozčlenili na stovky kmenů a komunit a osídlili celé severoamerické území. Po prvních průzkumných cestách Evropanů v 15. a 16. století sem v 17. století začali přijíždět evropští, především angličtí, kolonisté. Kromě Angličanů na severovýchodě sem přicházeli Španělé, budující malé osady na Floridě a jihozápadě, Francouzi, kteří se usazovali podél řeky Mississippi a na pobřeží Mexického zálivu a v menších počtech i Nizozemci a Švédové. Do sedmdesátých let 18. století ve třinácti britských koloniích žilo dva a půl milionu lidí. Po skončení francouzsko-indiánské války v šedesátých letech 18. století britská vláda uložila řadu nových daní a odmítla argumenty kolonistů, že nové zdanění musí schválit oni sami. Odpor vůči novým daním, zejména Bostonské pití čaje (1773), vedlo anglický parlament k vyhlášení trestních zákonů, které měly vést k ukončení samosprávy v koloniích. Američtí Patrioti (jak se sami nazývali) se přiklonili k politické ideologii zvané republikánství, která zdůrazňovala občanskou povinnost, ctnost a vyhraňovala se vůči korupci, luxusu a aristokracii.Ozbrojený konflikt začal roku 1775, kdy Patrioti začali pořádat masová shromáždění a vypudili ze všech kolonií královské úředníky. Roku 1776 vyhlásil Druhý kontinentální kongres nový nezávislý útvar, Spojené státy americké. S pomocí rozsáhlé finanční a vojenské pomoci Francie a pod vedením generála George Washingtona zvítězili američtí Patrioti ve válce za nezávislost. Pařížská smlouva z roku 1783 přisoudila novému státu území na východ od řeky Mississippi, s výjimkou Floridy a Kanady. Centrální vláda zřízená články Konfederace nedokázala zajistit stabilitu, protože nedisponovala pravomocí vybírat daně a neměla žádného výkonného představitele. Roku 1787 Kongres svolal Ústavní konvent ve Filadelfii. Ten dal vzniknout nové ústavě, která byla ratifikována v roce 1789. Roku 1791 k ní byla doplněna Listina práv, zaručující občanům nezcizitelná práva. S Washingtonem jako prvním prezidentem a Alexandrem Hamiltonem, jeho hlavním politickým a finančním poradcem, vznikla silná ústřední vláda. Třetí prezident Thomas Jefferson zakoupil od Francie Louisianské teritorium, čímž se velikost Spojených států zdvojnásobila. Druhá a poslední válka s Británií byla vybojována v letech 1812–1815. Pod vlivem přesvědčení o „zjevném předurčení“ (Manifest Destiny) se federální území začalo rozšiřovat na západ, k Pacifiku. Území Spojených států bylo vždy rozsáhlé, naproti tomu počet obyvatel byl zpočátku poměrně malý, pouze 4 miliony v roce 1790. Populační růst však byl rychlý, v roce 1810 dosáhl 7,2 milionu, v roce 1860 32 milionů, v roce 1900 76 milionů, 132 milionů v roce 1940 a 321 milionů v roce 2015. Hospodářský růst z hlediska celkového HDP byl ještě rychlejší. Ovšem ve srovnání s evropskými mocnostmi byla vojenská síla národa relativně omezená, a to prakticky až do počátku druhé světové války. Teritoriální expanzi motivovalo úsilí o získání levné půdy pro svobodné farmáře a otrokáře a zakládala se na dobývání či odkupu území od zde žijících indiánských kmenů. Stále kontroverznější šíření otrokářství začalo vyvolávat politické a ústavní boje, které byly řešeny různými kompromisy. Otroctví bylo do roku 1804 zrušeno ve všech státech severně od Mason-Dixonovy linie, ale Jih pokračoval v profitování z práce otroků, především kvůli vysoce ziskovému vývozu bavlny do Evropy. Roku 1860 byl zvolen prezidentem republikán Abraham Lincoln, který svou kampaň postavil na tématu omezení šíření otrokářství a jeho postupné likvidaci.Sedm jižních států, závislých na produkci bavlny, se čtyři měsíce před Lincolnovou inaugurací odtrhlo a později založilo konfederaci, která však nedosáhla diplomatického uznání od žádného státu. Konfederace v roce 1861 zahájila válku se Severem útokem na pevnost Sumter. Nacionalistické pobouření na severu živilo dlouhou a vyčerpávající americkou občanskou válku (1861–1865). Bojovalo se z velké části na jihu, neboť ohromné materiální a lidské zdroje Severu se ukázaly v dlouhé válce jako rozhodující. Výsledkem války bylo obnovení Unie, zbídačení Jihu a zrušení otroctví. V následné éře rekonstrukce (1863–1877) byla zákonná a hlasovací práva rozšířena na osvobozené otroky. Federální vláda získala mnohem větší moc a díky čtrnáctému dodatku Ústavy v roce 1868 obdržela výslovnou povinnost chránit individuální práva. Když však v 70. letech 19. století bílí demokraté znovu získali moc na jihu, často díky zastrašování černých voličů polovojenskými skupinami, došlo k přijetí tzv. „zákonů Jima Crowa“, zachovávajících nadřazenost bílého obyvatelstva a přijetí ustanovení, zbavujících volebního práva většinu Afroameričanů a mnoho chudých bílých. Tato situace pokračovala po celá desetiletí až do vzniku hnutí občanských práv v šedesátých letech 20. století a přijetí federální legislativy k prosazování ústavních práv.Na přelomu 20. století se Spojené státy staly přední světovou průmyslovou velmocí díky prudkému rozvoji podnikání na severovýchodě a středozápadě a příchodu milionů přistěhovaleckých dělníků a zemědělců z Evropy. Celostátní železniční síť byla dokončena za pomoci práce čínských přistěhovalců, rozsáhlé těžební a průmyslové podniky industrializovaly severovýchod a středozápad. Masová nespokojenost s korupcí, neefektivností a tradicionalistickou politikou dala vzniknout progresivnímu hnutí, které během 90. let 19. století až 20. let 20. století iniciovalo mnoho sociálních a politických reforem. Devatenáctý dodatek Ústavy z roku 1920 zaručil volební právo žen. Toto následovalo 16. a 17. dodatek z roku 1913, které stanovily první národní daň z příjmů a přímou volbu amerických senátorů do Kongresu. Přestože byly Spojené státy během první světové války zpočátku neutrální, v roce 1917 vyhlásily válku Německu a přispěly k vítězství Dohody v následujícím roce.Éra prosperity 20. let skončila krachem na newyorské burze v říjnu 1929 a následným nástupem celosvětové hospodářské krize trvající celé další desetiletí. Demokratický prezident Franklin D. Roosevelt ukončil období republikánské dominance v Bílém domě a realizoval svoje programy zvané „Nový úděl“ pro pomoc, obnovu a reformu. Nový úděl, který definoval moderní americký liberalismus, zahrnoval pomoc pro nezaměstnané, podpory pro zemědělce, systém sociálního zabezpečení a minimální mzdu. Po japonském útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941 vstoupily Spojené státy do druhé světové války po bok Británie, Sovětského svazu, Číny a dalších spojeneckých národů. USA financovaly spojenecké vojenské úsilí a pomohly porazit nacistické Německo na evropském bojišti. Válečné úsilí vyvrcholilo užitím nově vynalezených jaderných zbraní na japonská města, což přispělo k porážce císařského Japonska.Spojené státy a Sovětský svaz vyšly z druhé světové války jako vzájemně soupeřící supervelmoci. Během studené války se USA a SSSR nepřímo konfrontovaly v závodech ve zbrojení, vesmírném závodě, různých zástupných válkách a propagandistických kampaních. Americká zahraniční politika byla během studené války založena na podpoře Západní Evropy a Japonska spolu s politikou zadržování, která měla bránit šíření komunismu. To byl i hlavní důvod vstupu Spojených států do válek v Koreji a ve Vietnamu. V šedesátých letech, z velké části díky síle hnutí za občanská práva, byla přijata další vlna sociálních reforem prosazováním ústavních práv volby a svobody pohybu pro Afroameričany a jiné rasové menšiny. Studená válka skončila s rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 a Spojené státy zůstaly jedinou světovou supervelmocí.Po studené válce se Spojené státy zaměřily na mezinárodní konflikty na Blízkém východě v reakci na válku v Zálivu na počátku 90. let. Počátek 21. století poznamenaly útoky Al-Kajdy z 11. září 2001, které následovaly války vedené USA v Iráku a Afghánistánu. V roce 2008 postihla Spojené státy nejhorší hospodářská krize od dob Velké krize 30. let, po níž následuje období pomalejšího tempa růstu ekonomiky v průběhu 10. let 21. století.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 437651 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 176842 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 611 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16530663 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • americké dějiny
  • Dějiny Spojených států amerických
  • historii USA
  • americké historii
  • amerických dějinách
  • americké historie
  • dějinách USA
  • Dějiny Spojených státu amerických
  • dějinách Spojených států
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Dějiny Spojených států amerických počínají příchodem prvních obyvatel z Asie přes Beringii nejméně 10 000 let před naším letopočtem. Ti se postupně rozčlenili na stovky kmenů a komunit a osídlili celé severoamerické území. Po prvních průzkumných cestách Evropanů v 15. a 16. století sem v 17. století začali přijíždět evropští, především angličtí, kolonisté.
rdfs:label
  • Dějiny Spojených států amerických
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of