V průběhu embryonálního vývoje jater se játra vytvářejí z entodermu ventrální stěny střevní trubice embrya. Následující údaje o týdnech gestace se týkají lidského zárodku. Ve 3. týdnu (embryo se 17-18 segmenty) se na ventrální stěně trubice střevní vytvoří výchlipka entodermu, neboli jaterní výchlipka. Ze stěny výchlipky se vytvoří sekundární výchlipka jako základ žlučníku a základ ductus cysticus. Tak se vytvoří menší část zvaná pars cystica a větší část zvaná pars hepatica.

PropertyValue
dbpedia-owl:abstract
  • V průběhu embryonálního vývoje jater se játra vytvářejí z entodermu ventrální stěny střevní trubice embrya. Následující údaje o týdnech gestace se týkají lidského zárodku. Ve 3. týdnu (embryo se 17-18 segmenty) se na ventrální stěně trubice střevní vytvoří výchlipka entodermu, neboli jaterní výchlipka. Ze stěny výchlipky se vytvoří sekundární výchlipka jako základ žlučníku a základ ductus cysticus. Tak se vytvoří menší část zvaná pars cystica a větší část zvaná pars hepatica. Pars hepatica se dělí, prorůstá mezi listy ventrálního mezenteria a septum transversum. Tvoří se buněčné trámce. Játra rostou vpravo i vlevo od dvanáctníku ve tvaru písmene U a tvoří se základy pravého a levého laloku. Přední část mesenterium ventrale (mezi břišní stěnou a játry) se mění na ligamentum falciforme hepatis. Zadní část mesenterium ventrale (mezi játry a žaludkem) se mění na omentum minus (pars hepatogastrica). Rostoucí trámce se spojí s venae omphalomesentricae (primitivní cévy z mezodermu žloutkového váčku) a ty se stanou sinusoidami jater. Z přívodných kmenů venae omphalomesentricae se tvoří vena advehens hepatis a pak se z ní vytvoří vena portae. Z odvodných kmenů venae omphalomesentricae se tvoří dvě venae revehentes hepatis. Zachová se pouze pravostranná vena revehentes hepatis. Konec 4. týdne: tvoří se základy žlučových kapilár. Zpočátku jsou ohraničené více buňkami, později ohraničené dvěma buňkami. Široké trámce se zpošťují a skládají z 2-3 řad buněk. Začátek 2. měsíce: diferenciace krevních ostrůvků z mezenchymu v játrech. (Mezenchym pochází z mezodermu splanchnopleury žloutkového váčku.) Polovina 2. měsíce (6.-7. týden): diferencování žlučových kapilár a jejich napojení na ductus hepatis. Vznik žlučníku a ductus cysticus z části pars cystica. Vznik ductus choledochus z jaterní výchlipky a jeho posunutí z ventrální strany na stranu dorzální. Duscus hepaticus a ductus cysticus se spojují a pokračují jako ductus choledochus. 2. měsíc: laloky jater jsou stejně veliké konec 2. měsíce: levý lalok roste pomaleji než pravý lalok. Tak se levý lalok relativně zmenšuje a vyvíjí se asymetrie jater. 2. - 3. měsíc: maximální rozvoj jater, játra tvoří 10 % objemu těla embrya. 3. měsíc: tvorba glykogenu. Zapojení jaterních buněk do metabolismu lipidů. 4. měsíc: tvorba žlučových pigmentů. 6. - 7. měsíc: maximum hemopoézy (krvetvorby) v játrech. konec 7. měsíce: konec hemopoézy (krvetvorby) v játrech.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 258918 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 3630 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 32 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 5419332 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Embryonální vývoj jater
dcterms:subject
rdfs:comment
  • V průběhu embryonálního vývoje jater se játra vytvářejí z entodermu ventrální stěny střevní trubice embrya. Následující údaje o týdnech gestace se týkají lidského zárodku. Ve 3. týdnu (embryo se 17-18 segmenty) se na ventrální stěně trubice střevní vytvoří výchlipka entodermu, neboli jaterní výchlipka. Ze stěny výchlipky se vytvoří sekundární výchlipka jako základ žlučníku a základ ductus cysticus. Tak se vytvoří menší část zvaná pars cystica a větší část zvaná pars hepatica.
rdfs:label
  • Embryonální vývoj jater
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of