Enceladus (definitivní astronomické označení Saturn II) je šestý největší měsíc planety Saturn. Měsíc má v průměru téměř 500 kilometrů, což je přibližně desetina velikosti největšího měsíce Saturnu, Titanu. Enceladus je z většiny pokryt mladým a relativně čistým ledem, který odráží téměř veškeré sluneční světlo dopadající na jeho povrch. To má za následek extrémně nízkou teplotu povrchu pohybující se až okolo -198 °C.

PropertyValue
prop-cs:align
  • center
prop-cs:caption
  • Po
  • Approach
  • Detail povrchu
  • Led a atmosféra
  • Mračno ledového materiálu
  • Před
  • Severní útvary
  • Stará a nová obalst
  • Tmavé skvrny
  • Zmrzlé praskliny
prop-cs:captionAlign
  • center
prop-cs:direction
  • horizontal
prop-cs:footer
  • 49 (xsd:integer)
  • 4999 (xsd:integer)
prop-cs:header
  • Enceladus – blízký průlet
  • Enceladus – závěrečný průlet
prop-cs:headerAlign
  • center
prop-cs:image
  • PIA17210-SaturnMoon-Enceladus-CloseFlyby-20151219.jpg
  • PIA17211-SaturnMoon-Enceladus-CloseFlyby-20151219.jpg
  • PIA17202-SaturnMoon-Enceladus-FlybyPlumes-20151028.jpg
  • PIA17204-SaturnMoon-Enceladus-UpClose-20151028.jpg
  • PIA18347-SaturnMoon-Enceladus-CassiniHuygens-20150818.jpg
  • PIA17209-SaturnMoon-Enceladus-CloseFlyby-20151219.jpg
  • PIA20017-SaturnMoonEnceladus-DarkSpots-20151219.jpg
  • PIA17205-SaturnMoon-Enceladus-AfterFlyby-20151028.jpg
  • PIA17202-SaturnMoon-Enceladus-ApproachingFlyby-20151028.jpg
  • PIA17203-SaturnMoon-Enceladus-BeforeFlyby-20151028.jpg
prop-cs:jazyk
  • en
prop-cs:revize
  • 768037736 (xsd:integer)
prop-cs:width
  • 200 (xsd:integer)
  • 220 (xsd:integer)
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
prop-cs:článek
  • Enceladus
dbpedia-owl:abstract
  • Enceladus (definitivní astronomické označení Saturn II) je šestý největší měsíc planety Saturn. Měsíc má v průměru téměř 500 kilometrů, což je přibližně desetina velikosti největšího měsíce Saturnu, Titanu. Enceladus je z většiny pokryt mladým a relativně čistým ledem, který odráží téměř veškeré sluneční světlo dopadající na jeho povrch. To má za následek extrémně nízkou teplotu povrchu pohybující se až okolo -198 °C. I přes svou malou velikost se na Enceladu nachází celá řada povrchových útvarů různého stáří. Jak oblasti silně poseté impaktními krátery a tedy staré, tak i oblasti vzniklé před méně než 100 milióny lety. Rozsáhlou geologickou aktivitu vyvolávají patrně slapové síly planety Saturn, podobně jako u Jupiterových měsíců Io a Europa, protože vlastní významné zdroje tepla z radioaktivního rozpadu mít Enceladus s ohledem na svou velikost nemůže. Předpokládá se, že k zahřívání přispívá i rezonanční vazba Enceladu s měsícem Dione v poměru 1 : 2, což vyvolává uvnitř obou měsíců dodatečné slapové síly, a spolupůsobit může i měsíc Mimas. Vliv slapových sil by však nestačil k roztavení ledu, proto se vědci domnívají, že nitro Encelada musí obsahovat i jiné těkavé látky s nízkým bodem varu. Na ledovém povrchu lze rozpoznat nejméně pět různých typů terénů: četné deformace, trhliny a prolákliny, ale jen málo impaktních kráterů, z nichž jsou mnohé přetvořené plastickým tečením povrchových vrstev měsíce. Největší kráter má průměr asi 35 km. Z jejich absence je tak zřejmé, že povrch je relativně mladý.V roce 2005 vstoupila do systému Saturnu sonda Cassini, která uskutečnila řadu blízkých průletů okolo měsíce Enceladu. To umožnilo spatřit jeho povrch do té doby v nedostupném rozlišení a lépe pochopit podmínky, které na povrchu panují. Pozorování umožnila objevit mračna vodního ledu vznášející se nad oblastí jižního pólu. Tím došlo k objevení kryovulkanismu vyvrhující z více jak 100 gejzírů směs vodního ledu, dalších plynných látek a pevných částic včetně krystalků soli, do okolního vesmíru rychlostí kolem 200 kilogramů za sekundu. Část vyvrženého materiálu dopadá ve formě sněhu zpět na povrch, část má dostatečně vysokou rychlost, aby z gravitačního působení měsíce unikla. Uniklé částice pak umožňují vznik Saturnovu prstenci E. Dle výzkumu chemického složení materiálu se jeví, že odpovídá složení komet. Výzkumy navíc ukazují, že se pod povrchem měsíce nachází rozsáhlý oceán tvořený kapalnou vodou.Aktivita gejzírů společně s únikem vnitřního tepla a velice malým množstvím impaktních kráterů v oblasti jižního pólů naznačují, že Enceladus je i dnes geologicky aktivním tělesem. Podobně jako mnoho dalších měsíců v okolí plynných obrů, i Enceladus je v orbitální rezonanci, konkrétně s měsícem Dione. Tato rezonance pak způsobuje udržování excentricity oběžné dráhy Enceladu a tím působení slapového zahřívání na vnitřek měsíce s následnou geologickou aktivitou na povrchu.Měsíc objevil 28. srpna v roce 1789 německo-britský astronom William Herschel. Pojmenován byl podle jednoho z Titánů, Enkelada, kterého zahubila bohyně Pallas Athéna tím, že na něho hodila ostrov Sicílii. Jméno navrhl v roce 1847 objevitelův syn, astronom John Herschel. Až do 80. let 20. století, kdy okolo měsíce proletěla dvojice amerických planetárních sond Voyager, bylo o vzhledu měsíce známo jen málo.
dbpedia-owl:galleryItem
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 25807 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 99743 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 170 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16349369 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Enceladus
  • Enceladu
  • Enceladem
  • Enceladus (měsíc)
  • Encelada
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Enceladus (definitivní astronomické označení Saturn II) je šestý největší měsíc planety Saturn. Měsíc má v průměru téměř 500 kilometrů, což je přibližně desetina velikosti největšího měsíce Saturnu, Titanu. Enceladus je z většiny pokryt mladým a relativně čistým ledem, který odráží téměř veškeré sluneční světlo dopadající na jeho povrch. To má za následek extrémně nízkou teplotu povrchu pohybující se až okolo -198 °C.
rdfs:label
  • Enceladus (měsíc)
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is rdfs:seeAlso of
is foaf:primaryTopic of