Ervěnický koridor je mohutný násep, který se zvedá ze dna uhelné pánve místy až do maximální výšky 170 metrů. Nachází se v severozápadních Čechách.Ervěnický koridor začíná u Jirkova a vede po dlouhém náspu územím, kde se až do druhé poloviny 20. století nacházela obec Ervěnice (podle ní nese koridor svůj název) až k železniční stanici Třebušice v Komořanech u Mostu. Jeho délka je přibližně 11 km.Po zemním tělese tvořeném důlní výsypkou vede železniční trať č. 130 Ústí nad Labem - Chomutov.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Ervěnický koridor je mohutný násep, který se zvedá ze dna uhelné pánve místy až do maximální výšky 170 metrů. Nachází se v severozápadních Čechách.Ervěnický koridor začíná u Jirkova a vede po dlouhém náspu územím, kde se až do druhé poloviny 20. století nacházela obec Ervěnice (podle ní nese koridor svůj název) až k železniční stanici Třebušice v Komořanech u Mostu. Jeho délka je přibližně 11 km.Po zemním tělese tvořeném důlní výsypkou vede železniční trať č. 130 Ústí nad Labem - Chomutov. Podél severního svahu probíhá silnice I/13 (též i evropská silnice E442) a ještě blíže lomu Československé armády řeka Bílina svedená do potrubí 4xJs 1200 mm. Od roku (2007) se připravují plány na revitalizaci koryta Bíliny, vytvoření meandrů a podpoření samočistící schopnosti. Důvodem navrácení do koryta je stabilita terénu a vzdalování lomových lokalit. Po koridoru jsou vedeny téměř všechny inženýrské sítě z Chomutova do Mostu.Koridor vznikl na hraně lomu ČSA a Jan Šverma (který dalším postupem přešel v lom Vršany). V roce 1964 bylo uvolněno místo pro jeho vytvoření, kdy docházelo k vyuhlení zásob uhlí a postupu směrem od koridoru. S tím jak těžba postupovala, byla v místě koridoru zakládána výsypka. V období od roku 1964–1985 bylo na trasu koridoru přemístěno 520 miliónů metrů krychlových skrývkových hmot.Předpokládalo se, že násep bude zpočátku klesat až o půl metru za rok. Proto tu byly postaveny čtyři koleje – po dvou se jezdilo, další dvě se průběžně opravovaly. Také elektrická trakce, která dlouho končila v Třebušicích, na koridor pokročila teprve po jeho stabilizaci a elektrický provoz byl zahájen 5. prosince 1989.Součástí železniční části koridoru je i přemostění části vodní nádrže Újezd.Na konci zatrubnění řeky Bíliny je ve výtokovém objektu MVE Ervěnický koridor.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 20011 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 3427 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 38 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16277253 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Ervěnického koridoru
  • Ervěnickém koridoru
  • koridoru
  • Ervěnický železniční koridor
  • Ervěnický koridor
  • ervěnického koridoru
dcterms:subject
georss:point
  • 50.5122222 13.5036111
rdf:type
rdfs:comment
  • Ervěnický koridor je mohutný násep, který se zvedá ze dna uhelné pánve místy až do maximální výšky 170 metrů. Nachází se v severozápadních Čechách.Ervěnický koridor začíná u Jirkova a vede po dlouhém náspu územím, kde se až do druhé poloviny 20. století nacházela obec Ervěnice (podle ní nese koridor svůj název) až k železniční stanici Třebušice v Komořanech u Mostu. Jeho délka je přibližně 11 km.Po zemním tělese tvořeném důlní výsypkou vede železniční trať č. 130 Ústí nad Labem - Chomutov.
rdfs:label
  • Ervěnický koridor
geo:lat
  • 50.512222 (xsd:float)
geo:long
  • 13.503612 (xsd:float)
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of