Filosofie vědy je oblast filosofie, která zkoumá vědu jako specifickou sféru lidské činnosti i jako vyvíjející se systém poznatků. Zkoumání vědy můžeme pozorovat již v antické filosofii (zvláště u Aristotela), samotný pojem filosofie vědy se nicméně rozšířil počátkem 20. stol. v dílech představitelů logického pozitivismu (forma novopozitivismu praktikovaného Vídeňským kruhem okolo Rudolpha Carnapa).

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Filosofie vědy je oblast filosofie, která zkoumá vědu jako specifickou sféru lidské činnosti i jako vyvíjející se systém poznatků. Zkoumání vědy můžeme pozorovat již v antické filosofii (zvláště u Aristotela), samotný pojem filosofie vědy se nicméně rozšířil počátkem 20. stol. v dílech představitelů logického pozitivismu (forma novopozitivismu praktikovaného Vídeňským kruhem okolo Rudolpha Carnapa). Původní snahou bylo omezovat filosofický výzkum vědy jazykovými prostředky formální logiky s cílem redukovat vědecké teoretické pojmy a výroky na empirické, které umožňují prověření pozorováním či experimentem.Karl Raimund Popper namísto kritéria verifikovatelnosti zavádí kritérium falzifikovatelnosti; vědecká hypotéza je pravdivá, pokud jsou pravdivé výroky, které z ní můžeme dedukovat. Pokud je hypotéza falzifikována, stáva se celá teorie vyvrácenou. Dokud falzifikaci odolává, je považována za platnou. Může jít o vyvrácení základní (axiomatické) hypotézy celého systému (např. "Neexistuje vyšší rychlost, než rychlost světla."), pak jde o vyvrácení celé vědecké teorie. Nebo může jít o vyvrácení pomocné hypotézy, kdy je možné zachovat celou teorii díky tvorbě hypotézy ad-hoc, která opravuje neshody. To však nelze provádět do nekonečna. Popper označuje ospravedlňování anomálií pomocí hypotéz ad-hoc do nekonečna za nevědecké (toho se dopouštějí např. kreacionisté). Věda je tak evolučním procesem spočívajícím v neustálém překonávání omylů. Na Poppera navázal Thomas Samuel Kuhn se svým pojetím paradigmatu a vědeckých revolucí.V současnosti se filosofie vědy zabývá nejen strukturou vědeckého poznání, ale i jeho dějinami. Kromě studia již získaných poznání se věnuje i problémům získávání nových poznání, a od trendu redukovat vědecký výzkum pouze na empirickou úroveň se postupně upouští.Filosofie vědy je jedním z hlavních okruhů zájmů analytické filosofie (Ludwig Wittgenstein, W. V. O. Quine, Hilary Putnam a další), trvale se jí však zabývají i neanalytičtí filosofové, např. Gaston Bachelard, Alexandre Koyré, Paul Feyerabend, v Česku pak mj. Zdeněk Neubauer.Jistou formou filosofie vědy je i bioetika, součást filosofie biologie.
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 11487 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 3543 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 36 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16067979 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Filosofie vědy
  • filosofie
  • filosofie vědy
  • filozofií
  • teorie vědy
  • filosofii vědy
  • filosof vědy
  • filozofie vědy
  • filosofií vědy
  • Filozof vědy
  • filozofy vědy
  • filozofií vědy
  • teorii vědy
  • filosofové vědy
  • Filozofové vědy
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Filosofie vědy je oblast filosofie, která zkoumá vědu jako specifickou sféru lidské činnosti i jako vyvíjející se systém poznatků. Zkoumání vědy můžeme pozorovat již v antické filosofii (zvláště u Aristotela), samotný pojem filosofie vědy se nicméně rozšířil počátkem 20. stol. v dílech představitelů logického pozitivismu (forma novopozitivismu praktikovaného Vídeňským kruhem okolo Rudolpha Carnapa).
rdfs:label
  • Filosofie vědy
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is prop-cs:zájmy of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of