Historie cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí započala monumentální barokní přestavbou zámku architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Krajinářské úpravy zámeckého lesoparku a okolí dalšími majiteli panství podnítily slavnou turistickou éru městečka Vranova nad Dyjí. Spolková činnost občanských vranovských elit na poli cestovního ruchu a železniční spojení s městem Znojmo a Vídeň daly vzniknout „Moravskému Švýcarsku”. Tak bylo na přelomu 19. a 20.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Historie cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí započala monumentální barokní přestavbou zámku architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Krajinářské úpravy zámeckého lesoparku a okolí dalšími majiteli panství podnítily slavnou turistickou éru městečka Vranova nad Dyjí. Spolková činnost občanských vranovských elit na poli cestovního ruchu a železniční spojení s městem Znojmo a Vídeň daly vzniknout „Moravskému Švýcarsku”. Tak bylo na přelomu 19. a 20. století Vranovsko pro svůj krajinný půvab podle Českého Švýcarska nazýváno a vídeňskou nobilitou jako letovisko vyhledáváno. Místní odbočka Rakouského turistického spolku budovala turistickou infrastrukturu a snažila se o propagaci území. Okrašlovací spolek, jak sám název prozrazuje, dotvářel přitažlivost městečka romantickými zákoutími. První vlaštovky německých mládežnických vandrovníků, jako byli rakouští Wandervogel nebo Pfadfinder, doplnila po vzniku Československa tábořiště Junáků či organizace YMCA. Téměř bezprostředně po vzniku nové čs. republiky začal, na do této doby výhradně německém prostředí, působit Klub československých turistů navazující na tradici Sokola. Nově vybudovaná Vranovská přehrada se stala atraktivní i pro širší českou klientelu. Národnostní rivalita obou turistických organizací se promítla pozitivně do hustší sítě turistických stezek a do propojení Podyjí s českým a moravským vnitrozemím. Pod parolou socialistického masového turismu ROH, tak jak jej započala národně socialistická organizace Deutsche Arbeitsfront s prodlouženou rukou zaměstnaneckých zájezdů Kraft durch Freude, utržilo Vranovsko kulturní, sociální a materiální ránu. Z městečka a okolní krajiny zmizela celá řada architektonických skvostů a socialistická chaotická výstavba spojená s demoličními akcemi ve vysídleném pohraničí poškodila urbanistický ráz nejen samotného města. Současní experti zabývající se chráněnou krajinnou oblastí Vranovsko-Bítovsko se snaží najít cestu, která by navrátila Podyjí její původní klientelu a odklonila trend masové turistiky pod heslem „Vranov nad Dyjí – Moravský Jadran“, jelikož "Jadran i jiná moře i oceány jsou českým a moravským občanům již svobodně přístupné".
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 1114652 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 114163 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 521 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15917993 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Historie cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí
  • Vranova
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Historie cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí započala monumentální barokní přestavbou zámku architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Krajinářské úpravy zámeckého lesoparku a okolí dalšími majiteli panství podnítily slavnou turistickou éru městečka Vranova nad Dyjí. Spolková činnost občanských vranovských elit na poli cestovního ruchu a železniční spojení s městem Znojmo a Vídeň daly vzniknout „Moravskému Švýcarsku”. Tak bylo na přelomu 19. a 20.
rdfs:label
  • Historie cestovního ruchu ve Vranově nad Dyjí
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of