dbpedia-owl:abstract
|
- Imunologie je, zjednodušeně řečeno, věda zabývající se zkoumáním imunitního systému. Občas bývá ne zcela správně chápána jako odvětví medicíny, její rozsah je však daleko širší.Nejstarší doložené využití imunologických metod pochází z 10. století z Číny, kde bylo používáno vdechování usušených neštovičních strupů, obsahující především neaktivní viriony, k ochraně před pravými neštovicemi. Tento způsob, nazývaný variolace, později zdokonalil britský lékař Edward Jenner, který použil k očkování proti pravým neštovicím virus neštovic kravských a položil tak základy vakcinace (vacca - latinsky kráva). Další významnou osobností období zrodu tohoto oboru byl Louis Pasteur, který kromě jiného vyvinul očkování proti anthraxu a vzteklině.Imunologie poskytla lidstvu vedle vakcinačních programů i moderní způsoby imunoterapie lidských onemocnění, které jsou založené na použití uměle vytvořených monoklonálních protilátek. Jedná se o hlavní nástroje biologické léčby, která dnes tvoří zásadní část vývoje nových léčiv.Klasicky se dělí imunologie podle funkce na: evolučně starší, ale funkčně důležitější vrozenou imunitu (anglicky Innate immunity), která spoléhá na antigenně-nespecifickou odpověď, jako je například zánět, srážení krve, fagocytóza, antimikrobiální peptidy, komplementový systém nebo rozeznávání molekulárních vzorů spojených s patogeny a nebo typických pro poškození vlastních buněk a tkání prostřednictvím PRR receptorů vedoucí k aktivaci APC buněk, které následně prezentují antigenní fragmenty specifickým T-lymfocytům získanou adaptivní imunitu (anglicky Adaptive immunity) využívající schopnosti vysoce rozmanitých imunoreceptorů lymfocytů (protilátek a T-buněčných receptorů u obratlovců) rozpoznat specifické cizorodé struktury (antigeny) a jejich fragmenty.↑ FENNER, Frank. Smallpox and its eradicatio. Ženeva: World Health Organization, 1988. ISBN 92-4-156110-6. Kapitola 6.
|
rdfs:comment
|
- Imunologie je, zjednodušeně řečeno, věda zabývající se zkoumáním imunitního systému. Občas bývá ne zcela správně chápána jako odvětví medicíny, její rozsah je však daleko širší.Nejstarší doložené využití imunologických metod pochází z 10. století z Číny, kde bylo používáno vdechování usušených neštovičních strupů, obsahující především neaktivní viriony, k ochraně před pravými neštovicemi.
|