Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice (snad 1441–1490) byl významný moravský šlechtic z líšnické větve rodu pánů z Kunštátu. První písemná zmínka o Janu Heraltovi pochází z roku 1444, kdy byl popraven jeho otec Heralt z Kunštátu a Líšnice. Jan Heralt byl v té době ještě malé dítě, pravděpodobně mu byly tři roky. Jeho sestra Kateřina brzy zemřela a Jan se stal jediným dědicem majetku. Byl však příliš mladý a jeho poručníkem a ochráncem se stal Jiří z Kunštátu a Poděbrad.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice (snad 1441–1490) byl významný moravský šlechtic z líšnické větve rodu pánů z Kunštátu. První písemná zmínka o Janu Heraltovi pochází z roku 1444, kdy byl popraven jeho otec Heralt z Kunštátu a Líšnice. Jan Heralt byl v té době ještě malé dítě, pravděpodobně mu byly tři roky. Jeho sestra Kateřina brzy zemřela a Jan se stal jediným dědicem majetku. Byl však příliš mladý a jeho poručníkem a ochráncem se stal Jiří z Kunštátu a Poděbrad. Roku 1466 se Jan Heralt oženil s Johankou, jednou ze čtyř dcer Jiřího z Kravař a Strážnice, posledního mužského zástupce rodu pánů z Kravař. Vyženil tak hrad Plumlov s panstvím, město Prostějov a další vesnice a podíly na majetku. V tomtéž roce mu král Jiří zastavil hrady Žebrák a Točník, pravděpodobně se jednalo o kompenzaci za zkonfiskované majetky Janova problematického otce. Koncem roku 1473 se Jan Heralt účastnil v Brně zemského sněmu. V roce 1476 ho na pravý spolek přijal jeho značně starší bratranec Procek z Kunštátu a Opatovic, který neměl žádných potomků a chtěl se vyhnout odúmrti a převodu rodového majetku na krále. Jan Heralt tak získal panství Líšnici, Kunštát a Lysice. V roce 1477 získal zápis v hodnotě 7000 zlatých na panství Kojetín. Po smrti Procka z Opatovic se stal jediným a posledním příslušníkem líšnické větve pánů z Kunštátu. V roce 1479 se Jan Heralt účastnil v Brně setkání uherského a českého krále, kterým měly být ukončeny česko-uherské války. V březnu 1483 král Vladislav II. navýšil Janu Heraltovi o 1000 zlatých zástavní sumu na Kojetíně. Od roku 1486 zastával Jan Heralt úřad nejvyššího komorníka cúdy olomoucké, na němž vydržel až do své smrti roku 1490. Zemřel bez mužských potomků a zanechal velké dluhy, na jejichž umoření padla velká část jeho majetku. Vdově Johance z Kravař tak zůstal nakonec jen Plumlov s panstvím, na které se dluhy nevztahovaly.
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 429747 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 2404 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 33 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 14090045 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Jana Heralta z Kunštátu
  • Jan Heralt z Kunštátu
  • Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice
  • Janu Heraltu z Kunštátu
  • Jana Heralta
  • Janem Heraltem z Kunštátu
  • Jana Heralta z Kunštátu
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice (snad 1441–1490) byl významný moravský šlechtic z líšnické větve rodu pánů z Kunštátu. První písemná zmínka o Janu Heraltovi pochází z roku 1444, kdy byl popraven jeho otec Heralt z Kunštátu a Líšnice. Jan Heralt byl v té době ještě malé dítě, pravděpodobně mu byly tři roky. Jeho sestra Kateřina brzy zemřela a Jan se stal jediným dědicem majetku. Byl však příliš mladý a jeho poručníkem a ochráncem se stal Jiří z Kunštátu a Poděbrad.
rdfs:label
  • Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of