| dbpedia-owl:abstract
|
- Jan Vilém Friso (nizozemsky Johan Willem Friso; 4. srpna 1687 Dessau - 14. června 1711 Strijensas) byl (titulární) kníže oranžský a panující kníže nasavsko-diezský, generální kapitán (Capitain-General) a místodržitel provincie Frísko aGroningen. Nestal se místodržitelem (stadhouderem) celé Republiky Sjednocených provincií nizozemských kvůli protestům opozice, především Simona van Slingelandta, tehdejšího nejvyššího duchovního Holandska, hlavy republikánské frakce.Jeho otec byl Jindřich Kazimír II. Nasavsko-Dietzský a matka Henrietta Amálie Anhaltsko-Desavská. Když v roce 1702 zemřel po nehodě Vilém III. Oranžský, aniž zanechal dědice, zdědil po něm Friso titul knížete oranžského. Nároky na Oranžsko ovšem vznesli po smrti Viléma III. také první pruský král Fridrich I. Pruský a kníže Vilém Hyacint Nasavsko-Siegenský; teprve Utrechtský mír z roku 1713 přinesl usnesení: Oranžské knížectví připadlo Francii a Prusku a Janu Vilémovi Frisovi byl přiznán formální titul knížete oranžského.V dubnu 1709 se oženil s Marií Luisou Hesensko-Kasselskou. V říjnu 1710 se páru narodila dcera Amálie.V době války o španělské dědictví (1701-1714) Friso sloužil jako armádní generál. Bitva u Malplaquet (1709) stála životy mnoha holandských žoldnéřů, neboť Friso se jí účastnil s vůdcem spojenců, britským Johnem Churchillem.Při návratu z boje třiadvacetiletý princ utonul 14. června roku 1711 v řece nedaleko Moerdijk. Krátce po jeho tragické smrti se narodil jeho syn - pohrobek Vilém IV. Oranžský (1711–1751), první dědičný místodržitel Republiky sjednocených provincií.I když měl Friso pouze jedinou dceru Amálii a syna-pohrobka Viléma, je od konce druhé světové války posledním společným předkem všech evropských vládnoucích panovníků.
|
