Systém podzemních chodeb v Jihlavě zvaný jihlavské katakomby je s rozlohou 50 000 m2 a délkou asi 25 km po znojemském podzemí druhý nejrozsáhlejší v České republice. Katakomby se nacházejí pod celým městem a pod většinou městských památek.

PropertyValue
prop-cs:isbn
  • 80 (xsd:integer)
  • 978 (xsd:integer)
prop-cs:jméno
  • Jan
  • Karel
  • David
  • Jaroslav
  • Jaroslava
  • Stanislav
prop-cs:místo
  • Jihlava
  • Praha
prop-cs:odkazNaAutora
  • Stanislav Motl
prop-cs:početStran
  • 16 (xsd:integer)
  • 24 (xsd:integer)
  • 115 (xsd:integer)
  • 215 (xsd:integer)
  • 267 (xsd:integer)
prop-cs:příjmení
  • Sláma
  • Pokorný
  • Motl
  • Šustr
  • Svrčková
  • Zimola
prop-cs:rok
  • 1992 (xsd:integer)
  • 1998 (xsd:integer)
  • 1999 (xsd:integer)
  • 2004 (xsd:integer)
  • 2007 (xsd:integer)
prop-cs:titul
  • Strážce brány : tajemství jihlavských katakomb a jiné nevysvětlitelné příběhy
  • Jihlavské podzemní chodby
  • Jihlavské podzemí
  • O jihlavském podzemí
  • Odkrytá tajemství podzemních chodeb
  • Záhada jihlavského podzemí, aneb Čí rozmar prožíváme?
prop-cs:vydavatel
  • ARSCI
  • E.M.S
  • Jihlavský netopýr
  • Občanské sdružení „Georgii Agricola“
  • X–Egem
prop-cs:vydání
  • 1 (xsd:integer)
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Systém podzemních chodeb v Jihlavě zvaný jihlavské katakomby je s rozlohou 50 000 m2 a délkou asi 25 km po znojemském podzemí druhý nejrozsáhlejší v České republice. Katakomby se nacházejí pod celým městem a pod většinou městských památek. Tato historická a technická pamětihodnost je jedním z posledních dochovaných pozůstatků činnosti středověkých jihlavských horníků, neboť většina starých stříbrných dolů v okolí města zanikla.Jihlavské podzemí začalo vznikat již v souvislosti s budováním města, nejprve jako sklepy, které se později rozšiřovaly a prohlubovaly. Dlouho se historici domnívali, že katakomby vznikly díky těžbě stříbra, což bylo geologickými výzkumy vyvráceno, poté se spekulovalo o vojenském využití, ovšem ani to se neprokázalo. Nejpravděpodobněji se zdá, že podzemí bylo budováno z ekonomických důvodů: ve 14. století došlo k hospodářském rozvoji, který zapříčinil potřebu nových skladovacích či výrobních prostor, a vzhledem k nedostatku místa na povrchu se pozornost měšťanů upřela do hlubin. Mezi 14.–16. stoletím havíři vyrazili tři patra v rulovém a žulovém podkladu; těžba tehdejšími nástroji byla velmi zdlouhavá a namáhavá.Majitelé později prostory využívali také k ukládání cenností či k zavedení kanalizace a vodovodního řadu z borového dřeva. Během druhé světové války chodby asi využívalo gestapo jako protiletecký kryt. V 60. letech 20. století došlo k masivnímu propadu chodeb, což vedlo k vybetonovaní skoro celého prostoru, čímž byla značně poničena historická hodnota podzemí. Během tohoto zpevňování bylo podzemí zmapováno. Město zde nechalo razit kolektory, které však kvůli nedostatku peněz a přesnější vizi zůstávají nevyužity.V roce 1936 bylo podzemí poprvé zpřístupněno veřejnosti, za druhé světové války je nacisté z bezpečnostních důvodů uzavřeli, v letech 1949–1969 mohli opět turisté katakomby zhlédnout, ovšem kvůli stavebním úpravám je město znovu uzavřelo. Chodby poté zpřístupnilo až v roce 1990 občanské sdružení Jihlavský netopýr. Tehdy mohla veřejnost navštívit dva okruhy. Okruh Alfa je dnes pro veřejnost uzavřen a vedl sanovanou(vybetonovanou) částí podzemí. Druhý, tzv. Starý okruh vede pod horní částí Masarykova náměstí a tvoří jej převážně původní chodby. Velkým tahákem pro turisty se stalo objevení tzv. svítící chodby. Dlouho se spekulovalo o původu záření, expertizy poté dospěly k tomu, že pravděpodobně chodbu německá armáda natřela luminiscenční barvou Lichtgelb, která obsahuje svítivý wurtzit. V této štole se nachází výklenek, u nějž citliví jedinci údajně cítí nadpřirozené síly. O tyto údajné paranormální jevy se zajímal reportér Stanislav Motl, který v katakombách několikrát přenocoval a nafilmoval zde něco, co má zachycovat stín osoby.Název Jihlavské katakomby je laický, neboť označení katakomby se používá pro podzemní pohřebiště, které se v jihlavském podzemí nenachází.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 577669 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 48933 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 186 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16175533 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Jihlava
  • Jihlavské katakomby
  • svítící chodba
  • jihlavském podzemí
  • jihlavských katakomb
  • Historické podzemí
dcterms:subject
georss:point
  • 49.3951278 15.5910222
rdf:type
rdfs:comment
  • Systém podzemních chodeb v Jihlavě zvaný jihlavské katakomby je s rozlohou 50 000 m2 a délkou asi 25 km po znojemském podzemí druhý nejrozsáhlejší v České republice. Katakomby se nacházejí pod celým městem a pod většinou městských památek.
rdfs:label
  • Jihlavské katakomby
geo:lat
  • 49.395126 (xsd:float)
geo:long
  • 15.591022 (xsd:float)
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:homepage
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of