Judita Bavorská nebo Judita Welfská (795/805 – 19. nebo 23. dubna 843) byla druhá manželka franského krále a císaře Ludvíka I. Pobožného.Judita se narodila jako dcera hraběte Welfa I. († 825) a Hedviky Bavorské (780–826), ženy z mocného saského rodu.V únoru roku 819 se v Cáchách provdala za ovdovělého císaře Ludvíka I.

PropertyValue
prop-cs:barva
  • thistle
prop-cs:choť
prop-cs:co
prop-cs:datumNarození
  • 797 (xsd:integer)
prop-cs:datumÚmrtí
  • 19 (xsd:integer)
prop-cs:jméno
  • Judita Bavorská
prop-cs:kdy
  • 819 (xsd:integer)
prop-cs:matka
  • Hedvika
prop-cs:nástupce
  • dbpedia-cs:Ermengarda_z_Tours
  • Ermentruda Orleánská v Západofranské říši
  • Hemma z Altdorfu ve Východofranské říši
  • také královna Středofranské říše
prop-cs:obrázek
  • Wgt Stifterbüchlein 11v.jpg
prop-cs:otec
  • Welf
prop-cs:potomstvo
prop-cs:předchůdce
prop-cs:sňatek
  • 819 (xsd:integer)
prop-cs:titul
prop-cs:vláda
  • 819 (xsd:integer)
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Judita Bavorská nebo Judita Welfská (795/805 – 19. nebo 23. dubna 843) byla druhá manželka franského krále a císaře Ludvíka I. Pobožného.Judita se narodila jako dcera hraběte Welfa I. († 825) a Hedviky Bavorské (780–826), ženy z mocného saského rodu.V únoru roku 819 se v Cáchách provdala za ovdovělého císaře Ludvíka I. Pobožného (778–840), syna císaře Karla Velikého a jeho druhé manželky Hildegardy, dcery hraběte Gerolda z Vinzgouw (první manželka Ludvíkova, Ermengarda z Hesbaye, s níž měl tři syny a tři dcery, zemřela roku 818). Z manželství Ludvíka a Judity se narodily dvě děti, dcera a syn: Gisela (820 – 5. července 874), manželka vévody Eberharda z Friuli; Karel II. Holý (13. června 823 – 5./6. října 877), král Západořímské říše, císařLudvík již záhy po svém nástupu na trůn v roce 814, tedy ještě před smrtí své první manželky a následným uzavřením druhého manželství, rozdělil říši zděděnou po Karlu Velikém mezi své tři syny; toto rozdělení zajistil v srpnu roku 817 na sněmu v Cáchách tím, že nechal schválit přijetí aktu Ordinatio imperii (O uspořádání říše). Podle něj vláda v říši byla rozdělena mezi Ludvíka a jeho tři syny takto: nejstarší Lothar dostal největší část říše (Itálie, Neustrie, Austrasie a četné oblasti v Německu – pozdější Středofranská říše) a stal se otovým spoluvládcem. Druhorozený Pipin dostal Akvitánii, toulouskou marku a také čtyři hrabství: Carcassonne v Septimanii, Autun, Avalon a Nevers v Burgundsku (v podstatě Západofranská říše); nejmladší syn Ludvík dostal Bavorsko a Korutany (Východofranská říše). Rozdělení bylo doplněno řadou podmínek, např. že državy mladších synů Ludvíkových v případě jejich smrti nepřejdou na jejich dědice, ale budu rozděleny mezi Lothara a zbylé žijící bratry.Situace se ovšem změnila po uzavření nového manželství a narození dalšího syna. Judita zcela pochopitelně usilovala o zajištění nějakého podílu v říši a na vládě pro svého syna Karla. To ovšem vyvolalo konflikt s jejími nevlastními syny z Ludvíkova prvního manželstvíRoku 829 Ludvíkův nejstarší syn Lothar obvinil macechu z cizoložného svazku s Bernardem Septimanským, který údajně měl být i Karlovým otcem. Roku 830 další bratr, Pipin, oblehl otce a macechu v Compiègne. Císařský pár byl zajat a Judita byla zavřena do kláštera sv. Kříže v Poitiers. Vládu převzal nejstarší ze sourozenců Lothar, což se ovšem nelíbilo jeho mladším bratřím, Pipinovi i Ludvíku Němci, kteří otce osvobodili. Lothar byl po několikaleté válce, v níž ještě jednou v letech 833–834 získal vládu (Judita v té době byla ve vyhnanství v Tortoně), vypuzen do Itálie. Zřízení podílu pro Karla se uskutečnilo roku 838, po Pipinově smrti. Ludvík pominul dědická práva jeho syna, svého vnuka Pipina II. Akvitánského, a předal Akvitánii Karlovi.Od doby Juditiny začíná kariéra Welfů ve franské říši; byla první osobou z tohoto rodu, který sehrál v říši významnou roli. Díky jejímu vlivu oba její bratři získali v císařství vysoké postavení a její sestra Emma se roku 827, ještě před konfliktem s Juditinými nevlastními syny, provdala za nejmladšího z nich Ludvíka.Judita zemřela tři roky po svém manželovi, 19. dubna roku 843. Pohřbena byla v kostele sv. Martina v Tours.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 796175 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 6927 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 95 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16479461 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Judita
  • Judita Bavorská
  • Juditou
  • Judita Welfská
  • Judita Bavorská (795–843)
  • Judity Bavorské
  • Juditou Bavorskou
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Judita Bavorská nebo Judita Welfská (795/805 – 19. nebo 23. dubna 843) byla druhá manželka franského krále a císaře Ludvíka I. Pobožného.Judita se narodila jako dcera hraběte Welfa I. († 825) a Hedviky Bavorské (780–826), ženy z mocného saského rodu.V únoru roku 819 se v Cáchách provdala za ovdovělého císaře Ludvíka I.
rdfs:label
  • Judita Bavorská (795–843)
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is prop-cs:matka of
is dbpedia-owl:parent of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of