Julien Benda (26. prosince 1867, Paříž – 7. června 1956, Fontenay-aux-Roses) byl francouzský filozof a spisovatel. Ve francouzské filozofii patřil k antiromantickému hnutí a oponentům Henriho Bergsona. Celosvětově proslul především svým esejem Zrada vzdělanců (La Trahison des Clercs), který vyšel v knižní podobě roku 1927. V eseji Benda tvrdí, že intelektuálové (především němečtí a francouzští) ztratili právo soudit politické a společenské záležitosti, neboť se v 19. a 20.
Property | Value |
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
dbpedia-owl:abstract
|
- Julien Benda (26. prosince 1867, Paříž – 7. června 1956, Fontenay-aux-Roses) byl francouzský filozof a spisovatel. Ve francouzské filozofii patřil k antiromantickému hnutí a oponentům Henriho Bergsona. Celosvětově proslul především svým esejem Zrada vzdělanců (La Trahison des Clercs), který vyšel v knižní podobě roku 1927. V eseji Benda tvrdí, že intelektuálové (především němečtí a francouzští) ztratili právo soudit politické a společenské záležitosti, neboť se v 19. a 20. století dali do služeb nacionalismu, militarismu a rasismu. Koncept "zrady vzdělanců" byl později často užíván i pro kritiku intelektuálů, jež se dali do služeb stalinismu, sám Benda však textem útočil především na konzervativní antidreyfusovce Charlese Maurrase a Maurice Barrèse. Sám Benda se hlásil ke křesťanskému a starořeckému internacionalismu a univerzalismu.
|
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageID
| |
dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
| |
dcterms:subject
| |
rdf:type
| |
rdfs:comment
|
- Julien Benda (26. prosince 1867, Paříž – 7. června 1956, Fontenay-aux-Roses) byl francouzský filozof a spisovatel. Ve francouzské filozofii patřil k antiromantickému hnutí a oponentům Henriho Bergsona. Celosvětově proslul především svým esejem Zrada vzdělanců (La Trahison des Clercs), který vyšel v knižní podobě roku 1927. V eseji Benda tvrdí, že intelektuálové (především němečtí a francouzští) ztratili právo soudit politické a společenské záležitosti, neboť se v 19. a 20.
|
rdfs:label
| |
prov:wasDerivedFrom
| |
foaf:isPrimaryTopicOf
| |
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates
of | |
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
is foaf:primaryTopic
of | |