Kolektivizace v Československu byl proces přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, který iniciovala a řídila Komunistická strana Československa v souladu s politickou teorií i praxí stalinismu. Hlavní fáze vyvlastňování zemědělské výroby a jejího spojování do stranou ovládaných družstevních a státních podniků probíhala v letech 1948–1960, tento proces však dozníval až do roku 1989.Kolektivizace začala brzy po komunistickém převratu v únoru 1948.

PropertyValue
prop-cs:isbn
  • 978 (xsd:integer)
prop-cs:jméno
  • Karel
  • Miloslav
prop-cs:korporace
  • BLAŽEK, Petr – KUBÁLEK, Michal [eds.]
  • BLAŽEK, Petr – JECH, Karel - KUBÁLEK, Michal a kol
prop-cs:místo
  • Havlíčkův Brod
  • Praha
prop-cs:odkazNaAutora
  • Karel Jech
  • Miloslav Růžička
prop-cs:příjmení
  • Růžička
  • Jech
prop-cs:rok
  • 2008 (xsd:integer)
prop-cs:rokVydání
  • 2008 (xsd:integer)
  • 2010 (xsd:integer)
prop-cs:titul
  • Kolektivizace venkova v Československu 1948–1960 a středoevropské souvislosti
  • Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy
  • Vyhnanci : akce „Kulak“
  • Akce "K". Vyhnání sedláků a jejich rodin z usedlostí v padesátých letech. Studie, seznamy a dokumenty
prop-cs:vydavatel
  • Vyšehrad
  • Dokořán
  • Miloslav Růžička
  • ČZU v Praze - Pulchra
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Kolektivizace v Československu byl proces přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, který iniciovala a řídila Komunistická strana Československa v souladu s politickou teorií i praxí stalinismu. Hlavní fáze vyvlastňování zemědělské výroby a jejího spojování do stranou ovládaných družstevních a státních podniků probíhala v letech 1948–1960, tento proces však dozníval až do roku 1989.Kolektivizace začala brzy po komunistickém převratu v únoru 1948. Otázka pozemkové reformy patřila po druhé světové válce mezi nejdůležitější a Komunistická strana Československa jí dokázala demagogicky využít – komunisté před rokem 1948 tvrdili, že ke kolektivizaci v Československu nedojde, komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš však zároveň připravoval zákony, na jejichž základě pak kolektivizace byla prováděna.Bezprostředním podnětem ke spuštění kolektivizace se stalo zasedání Informbyra v červnu 1948, po němž KSČ spustila štvavou propagandu proti sedlákům, které označila za „vesnické boháče“ a „kulaky“, s nimiž je potřeba se v rámci třídního boje vypořádat. Pomocí pokřivené legislativy, represí bezpečnostních složek, zmanipulovaných soudů a ekonomického nátlaku se státní orgány snažily sedláky i menší rolníky donutit ke vstupu do Jednotného zemědělského družstva (JZD). Od srpna 1950 do března 1951 bylo odsouzeno na 50 tisíc soukromých zemědělců, což představovalo 40 % všech odsouzených v tomto období.Během roku 1951 se opatření proti „kulakům“ dále zostřovala a zejména ministerstvo spravedlnosti se snažilo prosadit častější uplatňování trestu zákazu pobytu, což v praxi představovalo přesídlování rodin odsouzených sedláků. Komunističtí představitelé ovšem stále represivní opatření proti sedlákům považovali za nedostatečná, a proto v listopadu 1951 spustili Akci K (kulak), jejímž cílem bylo vystěhovávání rodin odsouzených sedláků z oblasti původního bydliště. Kvůli organizačním problémům byla akce v květnu 1952 přerušena, aby pak mohla být v listopadu téhož roku spuštěna znovu ve větším rozsahu a plynuleji.Po Stalinově a Gottwaldově smrti v březnu roku 1953 došlo k dočasnému uvolnění represí, a v lednu 1954 dokonce k ukončení Akce kulak, v jejímž průběhu byly přestěhovány asi 3–4 tisíce rodin. V období mocenského boje v Sovětském svazu panovala určitá nejistota režimu, od roku 1955 však komunisté znovu napjali síly k tomu, aby zabránili rozpadání JZD a dokončili kolektivizaci. Okolo roku 1960 již JZD obhospodařovala drtivou většinu půdy, většina soukromě hospodařících zemědělců byla zlikvidována, a tak prezident Novotný mohl slavnostně vyhlásit vítězství socialismu v Československu.Jelikož kolektivní hospodaření komunisté vybudovali jen na politicko-ideologických základech a nikoli na základech hospodářských, po pádu československého komunistického režimu roku 1989 se začala jednotná zemědělská družstva rozpadat anebo zásadně přizpůsobovat principům tržní ekonomiky.
dbpedia-owl:galleryItem
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 514569 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 44812 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 170 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16405189 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • kolektivizace
  • kolektivizována
  • kolektivizaci
  • pozemkové reformě
  • násilnou kolektivizaci
  • Kolektivizace
  • kolektivizaci zemědělství
  • kolektivizací
  • kolektivizace v Československu
  • Kolektivizace v Československu
  • kolektivizace zemědělství
  • kolektivizace venkova
  • zkolektivizovat
  • kolektivní zemědělskou výrobu
  • Kolektivizace v Československu#Akce K (kulak)
  • socializaci zemědělské výroby
  • rozkulačováni
  • kolektivizováni
  • Akce Kulak
  • „Akce Kulak“
  • zkolektivizován
  • kolektivizaci v 50. letech 20. století
  • Zemědělským osídlováním
  • komunistické kolektivizace zemědělství
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Kolektivizace v Československu byl proces přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní, který iniciovala a řídila Komunistická strana Československa v souladu s politickou teorií i praxí stalinismu. Hlavní fáze vyvlastňování zemědělské výroby a jejího spojování do stranou ovládaných družstevních a státních podniků probíhala v letech 1948–1960, tento proces však dozníval až do roku 1989.Kolektivizace začala brzy po komunistickém převratu v únoru 1948.
rdfs:label
  • Kolektivizace v Československu
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of