| dbpedia-owl:abstract
|
- Korunovace českých králů byla státně-náboženskou událostí velkého významu, během které byl nový král během korunovační mše pražským arcibiskupem pomazán svatými oleji a korunován korunou svatého Václava. Korunovace představovala symbolické potvrzení a uznání nového krále, jeho spojení se zemí jíž vládl a také zdůrazňovala duchovní přesah jeho úřadu. Společně s králem byla většinou korunována i jeho manželka, pokud byl král již ženatý. Pokud se král oženil až po korunovaci, tak jeho žena většinou podstoupila samostatnou korunovaci. V českých zemích nebyla korunovace nutná pro výkon královské vlády jako v sousedním Uhersku, ale všichni čeští králové kromě pěti níže uvedených ji podstoupili: Václav III. (vládl 1305–1306), Josef I. (vládl 1705–1711), Josef II. (vládl 1780–1790), František Josef I. (vládl 1848–1916) a Karel III. (vládl 1916–1918). Vzdorokrál Karel Albrecht Bavorský, který se krátce zmocnil země během válek o rakouské dědictví (1740–1744), byl králem pouze provolán za přítomnosti arcibiskupa Jana Mořice Gustava z Manderscheid-Blankenheimu v prosinci 1741, jelikož byly korunovační klenoty v rukou legitimní panovnice Marie Terezie. Naopak nikdy skutečně nevládl Ferdinand IV., který byl korunován ještě za vlády otce a zemřel před nástupem na trůn.
|
