Lunar Prospector byla první americkou misí, týkající se výhradně Měsíce, po ukončení programu Apollo, tedy po 25 letech. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo naplánované nezvykle, ale zároveň efektně, totiž jako řízený dopad sondy na povrch Měsíce. Vyvolaná srážka při dopadu měla uvolnit plyny, jejichž rozbor měl prokázat přítomnost vody.

PropertyValue
prop-cs:cospar
  • 1998 (xsd:integer)
prop-cs:hmotnost
  • 295.0
prop-cs:katalog
  • 25131 (xsd:integer)
prop-cs:kategorie
  • měsíční sonda
prop-cs:kosmodrom
prop-cs:název
  • Lunar Prospector
prop-cs:obrázek
  • Lunar Prospector orbiter.jpg
prop-cs:provozovatel
prop-cs:raketa
prop-cs:start
  • 7 (xsd:integer)
prop-cs:stav
  • řízeně dopadl na povrch Měsíce
prop-cs:výrobce
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
prop-cs:zánik
  • 31 (xsd:integer)
prop-cs:zánikNeboPřistání
  • Zánik
dbpedia-owl:abstract
  • Lunar Prospector byla první americkou misí, týkající se výhradně Měsíce, po ukončení programu Apollo, tedy po 25 letech. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo naplánované nezvykle, ale zároveň efektně, totiž jako řízený dopad sondy na povrch Měsíce. Vyvolaná srážka při dopadu měla uvolnit plyny, jejichž rozbor měl prokázat přítomnost vody. Zajímavostí mise byla urna s popelem astronoma Eugena Shoemakera, objevitele komety Shoemaker-Levy 9. Tu sonda dopravila (a při nárazu rozprášila) na měsíčním povrchu. Celá mise trvala 570 dní.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 431590 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 9230 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 81 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15831284 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Lunar Prospector
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Lunar Prospector byla první americkou misí, týkající se výhradně Měsíce, po ukončení programu Apollo, tedy po 25 letech. Hlavním úkolem bylo zjistit, zda se na povrchu Měsíce v oblastech jižního a severního pólu nachází vodní led. Ukončení mise bylo naplánované nezvykle, ale zároveň efektně, totiž jako řízený dopad sondy na povrch Měsíce. Vyvolaná srážka při dopadu měla uvolnit plyny, jejichž rozbor měl prokázat přítomnost vody.
rdfs:label
  • Lunar Prospector
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of