| dbpedia-owl:abstract
|
- Masakry Němců v Československu na jaře a v létě 1945 ze strany českého a slovenského obyvatelstva probíhaly v atmosféře poválečné represe vůči Němcům, do té doby vládnoucím. Byly také součástí vysídlení („odsunu“) Němců. Násilnosti, k nimž docházelo během „divokého odsunu” a živelných lidových soudů, jsou na české straně zvláště starší a pravicovou populací posuzovány často jako spravedlivá odplata za válečné zločiny Němců.Veřejné proslovy z exilu se vracejícího prezidenta Edvarda Beneše z 12. a 16. května 1945, v nichž prohlásil odsun Němců za absolutní nutnost, dozvuky fronty a květnového povstání, znamenaly zintenzivnění napětí mezi českou a německou částí obyvatelstva. Při vyhánění Němců, označovaném jako „divoký odsun“, docházelo k „popravám“, vraždám a jiným násilným útokům proti Němcům i českým kolaborantům. V období divokého odsunu uprchlo či bylo vysídleno podle převažujících odhadů 600 000 Němců, mnoho z nich hledalo první útočiště za hranicemi v Rakousku.
|
.JPG){kind=link}
