Ekonomika čínské říše Ming (1368–1644) byla ve své době největší na světě, tehdejší podíl Číny na světovém hrubém domácím produktu je odhadován na 31 %, podle jiných odhadů na 25 % k roku 1500 a 29 % k roku 1600.

PropertyValue
prop-cs:datumPřístupu
  • 2010-01-10 (xsd:date)
prop-cs:isbn
  • 0 (xsd:integer)
  • 80 (xsd:integer)
  • 978 (xsd:integer)
  • 521202833 (xsd:integer)
  • 521243335 (xsd:integer)
  • 1107615704 (xsd:integer)
  • 1438455674 (xsd:integer)
  • 9004306404 (xsd:double)
  • 9780520204089 (xsd:double)
  • 9781107615700 (xsd:double)
  • 9781438455679 (xsd:double)
  • 9789004306400 (xsd:double)
prop-cs:jazyk
  • anglicky
  • rusky
prop-cs:jméno
  • Ulrich
  • Ray
  • Timothy
  • Denis C.
  • Frederick W
  • Kangying
  • Л. В.
  • М. Ф.
  • Richard von
  • William Guanglin
  • Wing Kin
prop-cs:kapitola
  • Chinese History - Ming Dynasty 明 economy
prop-cs:místo
  • Cambridge
  • Praha
  • Wiesbaden
  • Leiden
  • Москва
  • London; New York
  • Berkeley, California
  • Albany, NY
prop-cs:početStran
  • 338 (xsd:integer)
  • 368 (xsd:integer)
  • 385 (xsd:integer)
  • 394 (xsd:integer)
  • 480 (xsd:integer)
  • 1231 (xsd:integer)
  • vi + 202
prop-cs:překladatelé
  • Vladimír Liščák
prop-cs:příjmení
  • Li
  • Theobald
  • Puk
  • Liu
  • Huang
  • Mote
  • Twitchett
  • Brook
  • Симоновская
  • Юрьев
  • Glahn
prop-cs:rok
  • 1974 (xsd:integer)
  • 1996 (xsd:integer)
  • 1998 (xsd:integer)
  • 2003 (xsd:integer)
  • 2010 (xsd:integer)
  • 2015 (xsd:integer)
  • 2016 (xsd:integer)
prop-cs:spoluautoři
  • a kol.
prop-cs:svazek
  • 8 (xsd:integer)
prop-cs:titul
  • Chinaknowledge - a universal guide for China studies
  • Čtvero ročních období dynastie Ming: Čína v období 1368–1644
  • The Cambridge History of China
  • История Китая с древнейших времен до наших дней
  • Taxation and governmental finance in sixteenth-century Ming China
  • The Ming Maritime Policy in Transition, 1367 to 1568
  • Fountain of Fortune: money and monetary policy in China, 1000–1700
  • The Chinese Market Economy, 1000–1500
  • The rise and fall of a public debt market in 16th-century China : the story of the Ming salt certificate
  • The Economic History of China: From Antiquity to the Nineteenth Century
prop-cs:typSvazku
  • Volume
prop-cs:url
prop-cs:urlKapitoly
prop-cs:vydavatel
  • Vyšehrad
  • Cambridge University Press
  • University of California Press
  • Brill
  • Otto Harrassowitz
  • Наука
  • SUNY Press
prop-cs:vydání
  • 1 (xsd:integer)
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Ekonomika čínské říše Ming (1368–1644) byla ve své době největší na světě, tehdejší podíl Číny na světovém hrubém domácím produktu je odhadován na 31 %, podle jiných odhadů na 25 % k roku 1500 a 29 % k roku 1600. Mingská epocha je považována za jeden ze tři zlatých věků Číny (dalšími byla období vlády dynastií Chan a Tchang).Zakladatel mingské dynastie, císař Chung-wu, usiloval o vybudování relativně rovnostářské společnosti samozásobitelských rolnických hospodářství, doplněných pouze nezbytnými řemeslníky a obchodníky ve městech. Distribuce přebytků a infrastrukturní investice měly být prováděny státem. Ve snaze o realizaci tohoto ideálu byla obnovena státní správa, vypracovány daňové soupisy obyvatelstva a půdy. Daně byly sníženy z vysokých úrovní nastavených mongolskou dynastií Jüan. Podpora zemědělské výroby a celková obnova země vedla k produkci přebytků, záhy obchodovaných na trzích. Následně však i k majetkové diferenciaci a vzestupu politického vlivu velkých pozemkových vlastníků (džentry) a obchodníků, doprovázeném postupným oslabováním vládní moci.Ve středním mingském období byla státní kontrola ekonomiky postupně zmírněna. Státní monopoly na výrobu soli a železa vláda zrušila a tyto i další průmyslová odvětví (například textilky, porcelánky, papírny) zprivatizovala. Navíc vzniklo mnoho nových soukromých podniků často dosahujících značné velikosti, s mnoha sty zaměstnanci pracujícími za mzdu. V zemědělství se rozšířila specializace statků na plodiny pěstované pro trh, odlišné v různých regionech. Čaj, ovoce, i technické plodiny (např. lakodárné, nebo bavlna) byly v tržně orientovaných podnicích pěstovány ve velkém měřítku. Takto vzniklá regionální specializace zemědělství přetrvala i za Čchingů. Daně, v počátcích dynastie odváděné v produktech a formou pracovní povinnosti, byly postupně převáděny na peněžní formu.Kromě vnitřního se rozvinul i zahraniční obchod, v prvních dvou staletích mingské doby přísně regulovaný. Negativní postoj vládních konzervativců k zahraničnímu obchodu se v prvních dvou třetinách 16. století neodrazil ani tak na jeho objemu, jako na jeho militarizaci. Po otevření spojení s Evropou a Amerikou a zrušení vládních zákazů se Čína stala středem celosvětové obchodní sítě.Pokračoval nerovnoměrný ekonomický rozvoj různých regionů Číny. Se změnami obchodních cest a center hospodářského života S’-čchuan, Šen-si a některé další regiony ustoupily do druhořadého postavení. Ztráta významu Hedvábné cesty vedla k úpadku Kchaj-fengu, Luo-jangu, Čcheng-tu a Si-anu, nyní daleko od hlavních obchodních cest. Naproti tomu jihovýchodní pobřežní provincie a území podél řeky Jang-c’-ťiang a Velkého kanálu prožívaly výrazný růst. Podél vodních tepen vyrostla nová města – Tchien-ťin, Ťi-ning, Chan-kchou, Sung-ťiang a Šanghaj. Nejlidnatějšími městy byly obě metropole – Peking a Nanking – a Su-čou, v mingské době ekonomické centrum Číny.Ke konci mingské éry přírodní katastrofy a nástup malé doby ledové způsobily propady zemědělské produkce, zejména v hospodářsky slabší severní Číně. Režim, neschopný zajistit obyvatelstvu bezpečí a životy, ztratil legitimitu a zhroutil se v ohni rolnických povstání.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 523626 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 157723 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 405 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16557238 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • hospodářství mingské Číny
  • mingské ekonomiky
  • ekonomice mingské Číny
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Ekonomika čínské říše Ming (1368–1644) byla ve své době největší na světě, tehdejší podíl Číny na světovém hrubém domácím produktu je odhadován na 31 %, podle jiných odhadů na 25 % k roku 1500 a 29 % k roku 1600.
rdfs:label
  • Mingská ekonomika
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of