Nadhodnota je jedním ze základních pojmů marxismu, který označuje v kapitalismu rozdíl mezi hodnotou, kterou dělník vytváří svou prací, a mzdou, kterou za ni dostává. „Nadhodnota“ je překlad německého „Mehrwert“, což znamená jednoduše přidaná hodnota (výnosy z prodeje snížené o náklady na použité materiály). Majitel výrobních prostředků (kapitalista) si nadhodnotu neoprávněně přivlastňuje, a tím zaměstnance vykořisťuje.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:jméno
| |
| prop-cs:místo
| |
| prop-cs:poznámka
| |
| prop-cs:překladatelé
| |
| prop-cs:příjmení
| |
| prop-cs:rok
| |
| prop-cs:titul
| |
| prop-cs:url
| |
| prop-cs:vydavatel
|
- Státní nakladatelství politické literatury
|
| prop-cs:vydání
| |
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| dbpedia-owl:abstract
|
- Nadhodnota je jedním ze základních pojmů marxismu, který označuje v kapitalismu rozdíl mezi hodnotou, kterou dělník vytváří svou prací, a mzdou, kterou za ni dostává. „Nadhodnota“ je překlad německého „Mehrwert“, což znamená jednoduše přidaná hodnota (výnosy z prodeje snížené o náklady na použité materiály). Majitel výrobních prostředků (kapitalista) si nadhodnotu neoprávněně přivlastňuje, a tím zaměstnance vykořisťuje. Bohatnutí kapitalistů akumulujících kapitál získávaný na úkor chudnoucích dělníků stupňuje napětí, které se projevuje třídním bojem mezi buržoazní třídou a proletariátem a nakonec povede k socialistické revoluci. Pokud soukromé vlastnictví výrobních prostředků vede k vykořisťování člověka, způsobí jeho přeměna na vlastnictví veřejné (státní) přechod k beztřídní společnosti bez vykořisťování.Teorie nadhodnoty navazuje na myšlenky socialistů 19. století, např. Proudhonovy teorie vlastnictví i představitele klasické ekonomie, zejména Davida Ricarda, podle kterého je hlavním zdrojem směnné hodnoty zboží práce. Teorie se zdála vhodně popisovat soudobý stav 19. století, kdy díky průmyslové revoluci docházelo k rychlému bohatnutí průmyslových magnátů, zatímco rostoucí počet dělníků žil často pod hranicí chudoby a chyběla pokročilejší politika sociálního zákonodárství.Teorie nadhodnoty tedy považuje mzdu určovanou trhem práce a zisk zaměstnavatelů za původce nespravedlivé společnosti. Koncepci nadhodnoty popřelo několik ekonomů, a to již za Marxova života, známá je kritika například z tzv. Rakouské školy. Současná ekonomie vychází z oprávněnosti zisku pro zaměstnavatele. Také se dosud nenaplnila vize finálního boje a celosvětové revoluce, jež byla předvídána v důsledku rostoucích rozporů mezi zaměstnanci a jejich zaměstnavateli, jen k řadě revolucí v hospodářsky méně významných zemích.
|
| dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- nadhodnotu
- nadhodnota
- nadhodnoty
- Nadhodnota
- teorii nadhodnoty
|
| dcterms:subject
| |
| rdfs:comment
|
- Nadhodnota je jedním ze základních pojmů marxismu, který označuje v kapitalismu rozdíl mezi hodnotou, kterou dělník vytváří svou prací, a mzdou, kterou za ni dostává. „Nadhodnota“ je překlad německého „Mehrwert“, což znamená jednoduše přidaná hodnota (výnosy z prodeje snížené o náklady na použité materiály). Majitel výrobních prostředků (kapitalista) si nadhodnotu neoprávněně přivlastňuje, a tím zaměstnance vykořisťuje.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
