Nezamýšlené důsledky lidského jednání je pojem používaný převážně v sociologii. Jedná se o výsledky jednání, které nebyly očekávány. Ukazuje, že naše konání může mít i jiné důsledky, než si přejeme. Sociologové zásadně rozlišují mezi záměrem jednání – tím co máme v úmyslu – a nezamýšlenými důsledky, které toto jednání přináší. Termín byl propagován ve dvacátém století americkým sociologem Robertem K. Mertonem. Lidské jednání je jednání účelové.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Nezamýšlené důsledky lidského jednání je pojem používaný převážně v sociologii. Jedná se o výsledky jednání, které nebyly očekávány. Ukazuje, že naše konání může mít i jiné důsledky, než si přejeme. Sociologové zásadně rozlišují mezi záměrem jednání – tím co máme v úmyslu – a nezamýšlenými důsledky, které toto jednání přináší. Termín byl propagován ve dvacátém století americkým sociologem Robertem K. Mertonem. Lidské jednání je jednání účelové. Člověk má na počátku svého jednání v představě nějaký cíl, k jehož realizaci se snaží dospět. V realitě se však setkáváme i se skutečnostmi, které evidentně nejsou a nebyly cílem jednání nikoho ze zúčastněných. Důsledky nezamýšlené však nemusí být nutně nežádoucí, stejně tak jako zamýšlené jsou sice vždy žádoucí, ale ne vždy pozitivní.Merton se pokusil aplikovat systematickou analýzu problému nezamýšlených důsledků úmyslných činů, které mají vyvolat sociální změny. V poslední době, zákon nezamýšlených důsledků začal být používán jako rčení nebo varování, že zásah do komplexního systému, má tendenci vytvářet neočekávané a často nežádoucí výsledky.Mezi nezamýšlené důsledky jednání patří i například tzv. bumerangový efekt, tj. metaforické vyjádření převráceného výsledku jednání, resp, výsledku, který se obrací proti původnímu aktérovi, a dále pojem “latentní funkce”, který označuje účinek nějakého sociálního jednání, jenž nebyl jednajícím ani zamýšlen, ani vnímán. Opakem pojmu je pak "funkce manifestní", označující důsledek, který původnímu záměru jednajícího odpovídá.Dalším příkladem je i systém meritokracie, kde je prosperita jedince ideálně závislá především na jeho vlastních schopnostech a výkonu. Není zde totiž přímé spojení mezi blahobytem jedince a celku, s čímž operuje i teorie nezamýšlených důsledků jednání.Mezi největší témata této kategorie patří nepochybně i samotný vznik lidského rodu (nezamýšlený důsledek nikoli vědomého, nýbrž pudového jednání bezprostředních živočišných předchůdců člověka) právě tak jako hrozba nikým vlastně nechtěného násilného zániku lidského rodu.
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 1154692 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 10387 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 21 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15453251 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Nezamýšlené důsledky lidského jednání
  • dysfunkční
  • eufunkční
  • funkcionálně irelevantní
  • nezamýšlený
  • nezamýšlaných důsledků
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Nezamýšlené důsledky lidského jednání je pojem používaný převážně v sociologii. Jedná se o výsledky jednání, které nebyly očekávány. Ukazuje, že naše konání může mít i jiné důsledky, než si přejeme. Sociologové zásadně rozlišují mezi záměrem jednání – tím co máme v úmyslu – a nezamýšlenými důsledky, které toto jednání přináší. Termín byl propagován ve dvacátém století americkým sociologem Robertem K. Mertonem. Lidské jednání je jednání účelové.
rdfs:label
  • Nezamýšlené důsledky lidského jednání
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of