Novosibiřské ostrovy (rusky Новосиби́рские острова) je souostroví v Severním ledovém oceánu náležející Rusku, republice Sacha. Zaujímají rozlohu cca 38 000 km². Západní pobřeží omývá moře Laptěvů, východní Východosibiřské moře.Souostroví se skládá ze tří ostrovních skupin: Anjouovy ostrovy (ostrovy Anžu) (29 000 km2) Kotělnyj (11 700 km2) Faddějevskij (5300 km2).

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Novosibiřské ostrovy (rusky Новосиби́рские острова) je souostroví v Severním ledovém oceánu náležející Rusku, republice Sacha. Zaujímají rozlohu cca 38 000 km². Západní pobřeží omývá moře Laptěvů, východní Východosibiřské moře.Souostroví se skládá ze tří ostrovních skupin: Anjouovy ostrovy (ostrovy Anžu) (29 000 km2) Kotělnyj (11 700 km2) Faddějevskij (5300 km2). Ten je občas spojen s ostrovem Kotělnyj (není-li Bungeho země zaplavena) Nová Sibiř (6200 km2) Ljachovské ostrovy (6100 km2) Velký Ljachovský ostrov (4600 km2) Malý Ljachovský ostrov (1300 km2) De Longovy ostrovy (225 km2)Povrch je spíš nízký, většinou do 300 m n. m. Pouze De Longovy ostrovy dosahují výšky 426 m n. m. (ostrov Bennetta). Geologické podloží je tvořeno převážně krystalickými břidlicemi s žulovými výchozy.Klima je arktické, extrémně chladné: průměrná lednová teplota −30 °C, průměrná červencová teplota 4 °C. Vnitrozemí je o poznání teplejší, neboť není ochlazováno okolním mořem (v červenci až 19 °C). Roční úhrn srážek je 77 mm. Sníh se udržuje po dobu 9 měsíců. Ledovce i přes velmi nízké teploty pomalu ustupují a odkrývají pozůstatky pleistocénní fauny (mamuti, srstnatí nosorožci, divocí koně). Nálezy pleistocénní fauny svědčí o mnohem teplejším podnebí, které před tisíciletími na ostrovech převládalo. Táním permafrostu vznikají nové útvary (termokras) a ponorné řeky.Souostroví spadá do oblasti tundry. Vegetaci představují mechy, lišejníky a vzácně kvetoucí rostliny (lomikameny, pryskyřičníky). Poměrně hojně se tu vyskytují ptáci (bělokur rousný, sovice sněžní, v létě sem zalétávají kulíci, husy, kachny a další), ze savců lišky, v menší míře sobi a lední medvědi.Ostrovy byly objeveny v roce 1712 ruskou výpravou vedenou kozákem Merkurijem Vaginem. V roce 1933 byla na ostrově Kotělnyj postavena polární stanice. Občas sem zavítají lovci kožešin.Novosibiřské ostrovy jsou spjaty s činností moravského polárníka a dobrodruha Eskymo Welzla.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 257190 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 3025 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 46 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15971548 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Novosibiřské ostrovy
  • Novosibiřských ostrovů
  • Novosibiřskými ostrovy
  • Novosibiřskými
  • Novou Sibiř
  • Novosibiřských ostrovech
dcterms:subject
georss:point
  • 75.2666667 145.25
rdf:type
rdfs:comment
  • Novosibiřské ostrovy (rusky Новосиби́рские острова) je souostroví v Severním ledovém oceánu náležející Rusku, republice Sacha. Zaujímají rozlohu cca 38 000 km². Západní pobřeží omývá moře Laptěvů, východní Východosibiřské moře.Souostroví se skládá ze tří ostrovních skupin: Anjouovy ostrovy (ostrovy Anžu) (29 000 km2) Kotělnyj (11 700 km2) Faddějevskij (5300 km2).
rdfs:label
  • Novosibiřské ostrovy
geo:lat
  • 75.266670 (xsd:float)
geo:long
  • 145.250000 (xsd:float)
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is prop-cs:ostrovníOblast of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of