Operace Visla (polsky Akcja "Wisła" [akcja visua], ukrajinsky Операція «Вісла» [operacija visla]) je označení pro operaci probíhající v roce 1947 na územích východního a jihovýchodního Polska. Akce byla nejprve zamířena na likvidaci osvobozeneckých jednotek UPA (Ukrajinské povstalecké armády), vojenské složky OUN (Organizace ukrajinských nacionalistů); na území Československa operovala po II. světové válce jednotka nazývaná podle vůdce Stepana Bandery - Banderovci.Akce Visla začala 28.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Operace Visla (polsky Akcja "Wisła" [akcja visua], ukrajinsky Операція «Вісла» [operacija visla]) je označení pro operaci probíhající v roce 1947 na územích východního a jihovýchodního Polska. Akce byla nejprve zamířena na likvidaci osvobozeneckých jednotek UPA (Ukrajinské povstalecké armády), vojenské složky OUN (Organizace ukrajinských nacionalistů); na území Československa operovala po II. světové válce jednotka nazývaná podle vůdce Stepana Bandery - Banderovci.Akce Visla začala 28. dubna 1947, přičemž byly rozbity jednotky UPA o síle kolem 1500 osob, bylo uvězněno kolem 2900 osob aktivních nebo domnělých členů OUN. Následovaly deportace celkem asi 140 000 obyvatel zejména z regionů Polesí, Roztočí, Bieščad, Nízkého Beskydu a dalších horských oblastí Východních Karpat. Ti pak byli přesídleni na území, která Polsko po roce 1945 nově získalo od Německa. Vysídleni byli hlavně Ukrajinci (včetně Ukrajinců po válce vyhnaných z USSR Sovětským svazem), dále Rusíni, (Lemkové, Bojkové), ale i Poláci se smíšených rodin. Hlavním důvodem vysídlení byla často jen příslušnost k pravoslavné nebo řeckokatolické církvi.I když hlavní akce byly ukončeny ještě v létě 1947, ještě do roku 1950 docházelo k drobným vojenským operacím a vysídlování obyvatel.Akce Visla je považována za diskutabilní, na jedné straně byla zajištěna svrchovanost Polska ve východních oblastech po vytvoření nových hranic, organizace jako OUN usilovaly o vznik Ukrajinského státu, nezávislého na Polsku i SSSR, na straně druhé docházelo k nespravedlivému vysídlení množství obyvatel pouze s minimem majetku a jejich rozmístění na nová území a to často zpřetrháním původních rodinných a místních vazeb. Následovalo pomalé osidlování dotčených oblastí polským obyvatelstvem.Pochybení v jednáním s ukrajinským obyvatelstvem při Akci Visla bylo uznáno polským ministerstvem vnitra už v roce 1956, odsouzena byla v roce 1990 Polským sejmem a v roce 2008 společným komuniké prezidentů Polska a Ukrajiny.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 379991 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 2931 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 39 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16559588 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Operace Visla
  • operace Visla
  • „Visla“
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Operace Visla (polsky Akcja "Wisła" [akcja visua], ukrajinsky Операція «Вісла» [operacija visla]) je označení pro operaci probíhající v roce 1947 na územích východního a jihovýchodního Polska. Akce byla nejprve zamířena na likvidaci osvobozeneckých jednotek UPA (Ukrajinské povstalecké armády), vojenské složky OUN (Organizace ukrajinských nacionalistů); na území Československa operovala po II. světové válce jednotka nazývaná podle vůdce Stepana Bandery - Banderovci.Akce Visla začala 28.
rdfs:label
  • Operace Visla
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of