Otrokářství je označení systému, ve kterém se využívá práce nesvobodných lidí (otroků), kteří jsou po právní i faktické stránce obchodovatelným majetkem zbaveným osobní svobody. V širším slova smyslu se hovoří o otroctví i v případech, kdy je jedna osoba na druhé natolik závislá, že je nucena pro ni proti své vůli pracovat a je tím zbavena osobní svobody, byť se teoreticky nejedná o stav protiprávní nebo právem přímo definovaný.Neolitická revoluce je spjata se vznikem otrokářství.

PropertyValue
prop-cs:datumVydání
  • 1 (xsd:integer)
prop-cs:doi
  • 10.716000 (xsd:double)
prop-cs:issn
  • 2336 (xsd:integer)
prop-cs:jméno
prop-cs:místo
  • Praha
prop-cs:periodikum
  • Kulturní studia
prop-cs:příjmení
  • Graus
  • Hanzlíčková
prop-cs:rok
  • 1953 (xsd:integer)
prop-cs:ročník
  • V.
prop-cs:strany
  • 3 (xsd:integer)
prop-cs:titul
  • Otroctví ve starozákoním Izraeli
  • Dějiny venkovského lidu od 10. století do první poloviny 13. století
  • Otroctví v Perském zálivu
prop-cs:url
prop-cs:vydání
  • 1 (xsd:integer)
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
prop-cs:číslo
  • 1 (xsd:integer)
dbpedia-owl:abstract
  • Otrokářství je označení systému, ve kterém se využívá práce nesvobodných lidí (otroků), kteří jsou po právní i faktické stránce obchodovatelným majetkem zbaveným osobní svobody. V širším slova smyslu se hovoří o otroctví i v případech, kdy je jedna osoba na druhé natolik závislá, že je nucena pro ni proti své vůli pracovat a je tím zbavena osobní svobody, byť se teoreticky nejedná o stav protiprávní nebo právem přímo definovaný.Neolitická revoluce je spjata se vznikem otrokářství. Historicky bylo legálně využívané ve většině zemí světa a bylo považováno za normální (pozitivní) součást života (společenský žebříček a služba bohům). Starověké Řecko či starověký Řím na něm byli existenčně závislé a velkou roli hrálo ještě při produkci americké bavlny v 19. století (práce otroků značně zlevňovala její produkci a zvýhodňovala ji tak na evropských trzích). Dnes je prakticky ve všech zemích světa (včetně České republiky) zakázané a zakazuje je a stíhá i mezinárodní právo (viz Úmluva o otroctví z roku 1926, Všeobecná deklarace lidských práv z roku 1950).Ve slovanských zemích navíc slovo „otrok“ mělo (a někde i dnes má) význam jiný než „sluha“ – nedospělé děti (dítě – „otroče“) jako mladík/syn („otrok“) či dívka/dcerka („otroczyca“). Existují náznaky, že se ve Velkomoravské říši vybírala daň z potomků.Navzdory zákazům je možné se setkat s otroctvím i dnes. I v civilizovaném světě se objevují různé nezákonné případy naplňující širší definici otroctví. Ve faktickém otroctví jsou často drženy ženy, které se staly obětí obchodu s bílým masem a jsou nuceny k prostituci (prakticky všude po světě, včetně České republiky), ve Španělsku byla v roce 2005 zatčena skupina lidí, která organizovala otrockou práci mentálně postižených v zemědělství.S otroctvím se lze setkat i na státní úrovni, definici otroctví jako nesvobodné práce odpovídá práce vězňů v nápravných institucích států. Nucená práce vězňů se v Evropě využívala od začátku 16. století. Nacistické Německo nutilo obyvatelstvo okupovaných zemí vykonávat nucené práce ve svém válečném průmyslu. Obrovského rozsahu dosáhl systém pracovních táborů v SSSR. Sovětský vzor následoval i komunistický režim v Československu, který rovněž vytvořil síť táborů nucené práce. Prací vězňů získávají nezanedbatelné prostředky firmy vlastnící nápravná zařízení ve Spojených státech, v západních zemích jsou za využívání nucené práce vězňů kritizovány Čínská lidová republika a Severní Korea Podle tiskové zprávy ČTK je v pracovních táborech pro politické vězně v KLDR drženo na 150 tisíc lidí. Podle odhadu ministerstva zahraničí Spojených států Severní Korea drží v táborech 150–200 tisíc vězňů. Severokorejští vězňové jsou zbaveni základních práv a nuceni každý den tvrdě pracovat zejména v uhelných dolech, při těžbě dřeva a na polích.V africkém státě Niger bylo otroctví postaveno mimo zákon teprve v roce 2004, některé humanitární organizace ale odhadují, že v otroctví stále žije až 8 % obyvatel Nigeru. Otroctví přetrvává i ve státech Mauritánie, Mali a Súdán. Všechny tyto státy se nacházejí na pomezí arabské a černé (subsaharské) Afriky. Otroci jsou příslušníci různých černošských etnik, kteří žijí v otroctví již po celé generace a přijali identitu svých pánů (např. poarabštělí Haratínové černé pleti). Majiteli černých otroků jsou nomádské kmeny žijící na Sahaře a v oblasti Sahelu - Arabové (bílí Maurové v Mauritánii nebo baggarské kmeny v Súdánu), berberští Tuaregové a Fulbové.Otrokářství je často vnímáno pouze jako jeden z typů společenského systému. Ovšem ze sociopsychologického pohledu představuje extrémní způsob stratifikace (rozvrstvení) společnosti, který otevírá závažné etické otázky z hlediska otrokáře, které jsou aktuální, pokud tento vyznává nějaký hodnotový systém (náboženský). Zatímco dnes panuje obecná shoda ohledně etiky otrokářství, případy totalitních režimů zejména z 20. století ukazují, že psychologie lidského jedince patrně neprošla nějakým zásadním vývojem a určité státní formy otrokářství (ve smyslu zbavení lidských práv určitých sociálních skupin) jsou i v současné době možné, ačkoliv je naděje, že nejsou dlouhodobě stabilní.[zdroj?]
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 28612 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 45028 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 382 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16516097 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • otroci
  • otrockým pracím
  • otroctví
  • otrok
  • otroky
  • otrokyně
  • otroků
  • otrokářství
  • Otroky
  • otroka
  • otrocké
  • obchodník s otroky
  • zotročování
  • otrokyněmi
  • Otroctví
  • Otrokářství
  • obchodu s otroky
  • otrockou
  • otrokem
  • Otroci
  • obchod s otroky
  • otrokářské
  • otrokům
  • pracovní exploatace
  • zotročeno
  • otrokářskému systému
  • zotročovat
  • otrockého
  • otrokářský
  • otroctvím
  • otrokářskou
  • otrokářských
  • Otrokáři
  • otrokáře
  • otrokáři
  • otrokář
  • otrokářský stát
  • Otrocká
  • obchodoval s otroky
  • otrokářský systém
  • zotročení
  • otrokářtví
  • obchodníci s otroky
  • otrokářského
  • zotročováním
  • otrocích
  • otrokyni
  • otrocká
  • zotročena
  • otrockou práci
  • otrokářským
  • zotročuje
  • otroku
  • otrockou pracovní sílu
  • otrokářům
  • otrokářského systému
  • Mancipium
  • otrokovi
  • otrocké práce
  • obchodu s otroky
  • MANCIPIVM Rom
  • otrocké práci
  • otrokářským stylem
  • otrokářů
  • otrokářská stanice
  • Otroctví ve starověkém Izraeli
  • afrických otroků
  • otrok-otrokář
  • zotročování lidí
  • době otrokářské
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Otrokářství je označení systému, ve kterém se využívá práce nesvobodných lidí (otroků), kteří jsou po právní i faktické stránce obchodovatelným majetkem zbaveným osobní svobody. V širším slova smyslu se hovoří o otroctví i v případech, kdy je jedna osoba na druhé natolik závislá, že je nucena pro ni proti své vůli pracovat a je tím zbavena osobní svobody, byť se teoreticky nejedná o stav protiprávní nebo právem přímo definovaný.Neolitická revoluce je spjata se vznikem otrokářství.
rdfs:label
  • Otrokářství
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:ideology of
is dbpedia-owl:occupation of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of