Pinky na žíle Schweizer jsou nejrozsáhlejším souvisle zachovaným pásmem pinek a hald na území ČR o délce 2,5 km chráněným jako kulturní památka ČR.Nachází se zde přes sto odvalů s trychtýřovými propady na místech původních těžních jam. Zdejší Schweizerova žíla byla po žíle Geschieber druhou nejvýnosnější žílou v Jáchymově. Do roku 1589 z ní bylo získáno třicet tun stříbra.

PropertyValue
prop-cs:kraj
prop-cs:název
  • Pinky na žíle Schweizer
prop-cs:obdobíTěžby
  • 16 (xsd:integer)
prop-cs:obec
prop-cs:obrázek
  • Pinky Schweitzer.jpg
prop-cs:okres
prop-cs:stát
  • Česko
prop-cs:těžba
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Pinky na žíle Schweizer jsou nejrozsáhlejším souvisle zachovaným pásmem pinek a hald na území ČR o délce 2,5 km chráněným jako kulturní památka ČR.Nachází se zde přes sto odvalů s trychtýřovými propady na místech původních těžních jam. Zdejší Schweizerova žíla byla po žíle Geschieber druhou nejvýnosnější žílou v Jáchymově. Do roku 1589 z ní bylo získáno třicet tun stříbra. Náležela k Cechu svatý Merten v Eliášském údolí.Žíla Schweizer byla objevena v roce 1526 a pojmenována je po rýnském těžaři Georgu Schweizerovi. V prostoru u Nového Města, při silnici na Mariánskou, žíla vycházela na povrch. Podle Agricoly se zde našly valouny stříbra o váze kolem sta kilogramů a Johannes Mathesius popisuje dráty ryzího stříbra „jako brk silné a půl lokte (cca 15 cm) dlouhé“. Oba se shodují v tom, že stříbro šlo sekat motykou do hloubky asi 80–100 metrů. Samotná žíla ale klesá až do tří set metrů.Každý důl (cech) v Jáchymovském revíru měl 128 kuksů (důlních podílů). Každý kuks měl hodnotu 1000 tolarů. A právě na Schweizerově žíle byl zaznamenán vůbec nejvyšší výnos z jednoho kuksu. Schweizer ze svých podílů na této žíle získal 40 000 zlatých zisku a těžař Merten Heidler dokonce 100 000 zlatých čistého zisku. Heidler měl ale podíly i na Červené žíle.Žíla Schweizer nebyla bohatá pouze na stříbro, ale i na uran. Po zahájení výroby uranových barev v roce 1840 byl uran poprvé získáván právě z místních odvalů. Od roku 1843 byly proto haldy znovu překopány. V éře masivní těžby uranu na Jáchymovsku byla žíla Schweizer jednou z nejbohatších.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 1067713 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 3209 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 27 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16250103 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Švýcar
  • Pinky na žíle Schweizer
  • Pinky v Jáchymově
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Pinky na žíle Schweizer jsou nejrozsáhlejším souvisle zachovaným pásmem pinek a hald na území ČR o délce 2,5 km chráněným jako kulturní památka ČR.Nachází se zde přes sto odvalů s trychtýřovými propady na místech původních těžních jam. Zdejší Schweizerova žíla byla po žíle Geschieber druhou nejvýnosnější žílou v Jáchymově. Do roku 1589 z ní bylo získáno třicet tun stříbra.
rdfs:label
  • Pinky na žíle Schweizer
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of