Potěrání je tření textilních vláken za účelem odstranění nežádoucích příměsí.Z původních jednoduchých nástrojů (potěrací nůž, trdlice, mědlice, tlouk), kterými se třela vrstva pevně držených lýkových vláken, se vyvinuly potěrací stroje. Za vynálezce potěracího stroje se označují Snodgrass a Cooper (v roce 1797). Při předpřádání bavlny bylo v čistírenských soupravách asi do 70. let 20. století jako nejintenzivnější pracovní orgán zařazeno potěrací křídlo.Nákres vpravo znázorňuje činnost tzv.
| Property | Value |
|---|
| dbpedia-owl:abstract
|
- Potěrání je tření textilních vláken za účelem odstranění nežádoucích příměsí.Z původních jednoduchých nástrojů (potěrací nůž, trdlice, mědlice, tlouk), kterými se třela vrstva pevně držených lýkových vláken, se vyvinuly potěrací stroje. Za vynálezce potěracího stroje se označují Snodgrass a Cooper (v roce 1797). Při předpřádání bavlny bylo v čistírenských soupravách asi do 70. let 20. století jako nejintenzivnější pracovní orgán zařazeno potěrací křídlo.Nákres vpravo znázorňuje činnost tzv. Kirschnerova křídla potěracího stroje (anglicky scutcher, německy Schlagmaschine): Bavlněné rouno je pevně drženo mezi podávacím válcem (1) a řadou pohyblivých kláves, které zdola tlačí na válec, vykyvují se v závislosti na tloušťce rouna a výkyvy se přenáší na mechanické ústrojí k regulaci rychlosti podávání. Hroty na ramenech křídla (2) pročesávají přiváděné rouno a smýkají vločky vláken o nastavitelný rošt (3), kterým propadávají uvolněné nečistoty (úlomky tobolek a semena). Vyčištěná vlákna se nasávají přes potrubí (4) na sítový buben, kde se z nich tvoří rouno jako předloha pro mykací stroje. Potěrací stroj pracuje s otáčkami křídla do 950/min. Při zpracování silně znečištěných, méněcenných bavln se používají také dvouramenná křídla s otáčkami do 1300 za minutu, jejichž lišty (bez hrotů) mají agresivnější potěrací účinek.Potěrání zvýhodňuje tvorbu tvrdých smotků (nopků) v bavlně. Potěradla byla proto asi od konce 20. století v čistírenských soupravách nahrazena stroji, které čistí bavlnu na principu čechrání. Stonky máčeného lnu se zpravidla předkládají potěracím turbínám (anglicky scutching machine, německy Schwingmaschine) se dvěma trojramennými křídly (podobné konstrukce jako u bavlny), jejichž lišty při otáčení zapadají do mezer protichůdného křídla. Stonky jsou drženy mezi dvěma pryžovými pásy, jejich konce prochází mezi lištami křídel a rozvolňují se. Ze stroje vychází jako výsledek třený len, který se třídí a ukládá ve tvaru hrstí (po 10-20 dkg) do balíku. Potěráním se uvolňuje ze stonků koudel a pazdeří, ty se shromažďují pod strojem.↑ Historické potěrací nástroje a stroje: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/289804-len↑ Montgomery: The Theory and Practice of Cotton Spinning, J.Niven 1833, str. 331↑ Stroje na čištění bavlny v roce 2015: http://www.truetzschler-spinning.de/produkte/putzerei/reiniger-oeffner/
|
| dbpedia-owl:thumbnail
| |
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- potěrání
- potěracím
- třeného lnu
- potěradlem
|
| dcterms:subject
| |
| rdfs:comment
|
- Potěrání je tření textilních vláken za účelem odstranění nežádoucích příměsí.Z původních jednoduchých nástrojů (potěrací nůž, trdlice, mědlice, tlouk), kterými se třela vrstva pevně držených lýkových vláken, se vyvinuly potěrací stroje. Za vynálezce potěracího stroje se označují Snodgrass a Cooper (v roce 1797). Při předpřádání bavlny bylo v čistírenských soupravách asi do 70. let 20. století jako nejintenzivnější pracovní orgán zařazeno potěrací křídlo.Nákres vpravo znázorňuje činnost tzv.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
