Právo na odpor garantuje občanům legální možnost se postavit na odpor vůči každému, kdo by odstraňoval dané společenské a státní zřízení, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. Je vyjádřením principu svrchovanosti lidu.Právo na odpor, občanská neposlušnost a řada příbuzných jevů spadají do právního, morálního i politického odvětví filozofie. U práva na odpor se se stručnými definicemi paradoxně nesetkáme.

PropertyValue
prop-cs:isbn
  • 80 (xsd:integer)
prop-cs:jméno
  • Jan
prop-cs:místo
  • Brno
prop-cs:odkazNaAutora
  • Jan Kysela
prop-cs:příjmení
  • Kysela
prop-cs:rok
  • 2006 (xsd:integer)
prop-cs:titul
  • Právo na odpor a občanskou neposlušnost
prop-cs:vydavatel
  • Doplněk
prop-cs:vydání
  • 2 (xsd:integer)
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Právo na odpor garantuje občanům legální možnost se postavit na odpor vůči každému, kdo by odstraňoval dané společenské a státní zřízení, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. Je vyjádřením principu svrchovanosti lidu.Právo na odpor, občanská neposlušnost a řada příbuzných jevů spadají do právního, morálního i politického odvětví filozofie. U práva na odpor se se stručnými definicemi paradoxně nesetkáme. U historicky mladší občanské společnosti se ale v Blackově právnickém slovníku pod heslem "Civil disobedience" můžeme dozvědět, že jde o formu porušování práva, která má demonstrovat nespravedlnost a neadekvátnost určitého konkrétního zákona. V jiné definici se popisuje tento pojem rozsáhleji: "Odpor může směřovat proti vnějšímu, jakož i proti vnitřnímu ohrožení politického společenství, proti vnitřnímu utlačovateli nebo proti instrukcím cizí vítězné moci, může být násilný resp. nenásilný, pasivní, nebo aktivní. Formy odporu sahají od atentátu po sabotáž, od občanské neposlušnosti po abdikaci ministrů nebo úředníků.V České republice je právo na odpor výslovně zakotveno v článku 23 Listiny základních práv a svobod a je podmíněno dvěma skutečnostmi, které musí být splněny současně: odstraňování demokratického řádu lidských práv a základních svobod založeného Listinou základních práv a svobod a znemožněná činnost ústavních orgánů a účinného použití zákonných prostředků.↑ KYSELA, Jan. Právo na odpor a občanskou neposlušnost. 1.. vyd. Třebíč: Akcent, s. r. o., 2001. 120 s. ISBN 80-7239-078-3. S. 12-13. ↑ Vyhlášena pod č. 2/1993 Sb., dostupná např. na Zákony pro lidi.cz.
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 856055 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 10410 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 57 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15424539 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Právo na odpor
  • právo na odpor
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Právo na odpor garantuje občanům legální možnost se postavit na odpor vůči každému, kdo by odstraňoval dané společenské a státní zřízení, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. Je vyjádřením principu svrchovanosti lidu.Právo na odpor, občanská neposlušnost a řada příbuzných jevů spadají do právního, morálního i politického odvětví filozofie. U práva na odpor se se stručnými definicemi paradoxně nesetkáme.
rdfs:label
  • Právo na odpor
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of