Rayleighův rozptyl je rozptyl světla na molekulách plynu případně na jiných částicích podstatně menších než vlnová délka světla. Důsledkem Rayleighova rozptylu v atmosféře Země je modrá barva oblohy.Rozptyl světla je důležitý fyzikální jev a může mít různé vlastnosti, podle toho, na čem se světlo rozptyluje - na malých nebo větších částicích nebo na nerovném, matném povrchu. Anglický fyzik John W.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Rayleighův rozptyl je rozptyl světla na molekulách plynu případně na jiných částicích podstatně menších než vlnová délka světla. Důsledkem Rayleighova rozptylu v atmosféře Země je modrá barva oblohy.Rozptyl světla je důležitý fyzikální jev a může mít různé vlastnosti, podle toho, na čem se světlo rozptyluje - na malých nebo větších částicích nebo na nerovném, matném povrchu. Anglický fyzik John W. Rayleigh při popisu rozptylu světla v zemské atmosféře v roce 1899 vyšel z předpokladu, že světlo rozptylují přímo molekuly vzduchu a spočetl, že intenzita rozptýleného světla silně závisí na jeho vlnové délce (je nepřímo úměrná její čtvrté mocnině). To znamená, že modré světlo s krátkou vlnovou délkou se rozptyluje více než světlo červené. Důsledkem této závislosti je například modrá barva oblohy, vznikající při průchodu slunečního světla zemskou atmosférou. Nutnou podmínkou ovšem je, aby polohy jednotlivých rozptylujících center (molekul, atomů) byly náhodné. Na to poukázali počátkem 20. století Marian Smoluchowski a Albert Einstein. Tato podmínka je splněna například v plynu. Pokud nejsou polohy rozptylujících center náhodné, pak se stává rozptyl koherentním, což vede k jevu difrakce záření. Rayleighův rozptyl nebyl pozorován pouze v atmosféře naší Země. Hraje důležitou roli ve stavbě atmosfér chladných hvězd (zejména hvězd populace II), ve kterých převažuje vodík v neutrálním stavu (ionizovaný vodík nemá diskrétní energetické hladiny, proto na něm k Rayleighově rozptylu nedochází). Rayleighův rozptyl byl pozorován také v atmosférách exoplanet.Rayleighův rozptyl úzce souvisí s jiným druhem rozptylu, s Ramanovým rozptylem. Zatímco se při Rayleighově rozptylu frekvence záření nemění, při Ramanově rozptylu je frekvence dopadajícího a rozptýleného záření různá. K rozvoji moderní teorie rozptylu výraznou měrou přispěl český fyzik Georg Placzek.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 144034 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 8052 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 41 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 14577192 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Rayleighova rozptylu
  • Rayleighovu rozptylu
  • Rayleighovým rozptylem
  • Rayleighův rozptyl
  • rozptylují
  • Rayleighově rozptylu
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Rayleighův rozptyl je rozptyl světla na molekulách plynu případně na jiných částicích podstatně menších než vlnová délka světla. Důsledkem Rayleighova rozptylu v atmosféře Země je modrá barva oblohy.Rozptyl světla je důležitý fyzikální jev a může mít různé vlastnosti, podle toho, na čem se světlo rozptyluje - na malých nebo větších částicích nebo na nerovném, matném povrchu. Anglický fyzik John W.
rdfs:label
  • Rayleighův rozptyl
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of