Rudý posuv (též červený posuv) je prodloužení vlnové délky elektromagnetického záření na straně přijímače. Nejčastěji se rozlišují tři příčiny rudého posuvu: Dopplerův jev, respektive relativistický Dopplerův jev, způsobený vzdalováním vysílače od přijímače gravitační posuv, vysílání z gravitačního pole nějakého tělesa kosmologický posuvExistují ale desítky možných mechanismů rudého posuvu závislých na vzdálenosti a které je těžké rozlišit.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Rudý posuv (též červený posuv) je prodloužení vlnové délky elektromagnetického záření na straně přijímače. Nejčastěji se rozlišují tři příčiny rudého posuvu: Dopplerův jev, respektive relativistický Dopplerův jev, způsobený vzdalováním vysílače od přijímače gravitační posuv, vysílání z gravitačního pole nějakého tělesa kosmologický posuvExistují ale desítky možných mechanismů rudého posuvu závislých na vzdálenosti a které je těžké rozlišit. K rudému posuvu může vést například i luminiscence, rozptyl (například CREIL) či Wolfův jev.Vlnový charakter světla je příčinou prodlužování vlnové délky světla vysílače vzdalujícího se od přijímače. Obecná teorie relativity zase vysvětluje, proč jdou hodiny pomaleji v gravitačním poli a proč tedy světlo při výstupu z gravitačního pole „červená“. A konečně kosmologický rudý posuv je způsoben rozpínáním se vesmíru, kdy mezi vysílačem a přijímačem vzniká nový prostor, který přijímač a vysílač neustále od sebe oddaluje. Všechny tyto jevy lze také popsat jako úbytek energie záření.Asi nejjednodušší je popis dopplerovského posuvu, zvláštního případu Dopplerova jevu. Čím rychleji se vysílač od přijímače vzdaluje, tím je rudý posuv větší a naopak. Pokud se vzdaluje konstantní rychlostí, rudý posuv je také stále stejně velký.Kosmologický rudý posuv v astronomii poprvé pozoroval a v roce 1924 popsal americký astronom Edwin Hubble při pozorování velmi vzdálených kosmických objektů (galaxií). Zjistil, že spektrální čáry chemických prvků ve spektrech těchto objektů jsou proti měřením v pozemských chemických laboratořích posunuty směrem k dlouhovlnnému konci spektra. Později objevil, že tento rudý posuv spektrálních čar je tím větší, čím větší je vzdálenost pozorovaného objektu od Země a že i galaxie vzájemně se od sebe vzdalují rychlostí tím větší, čím jsou od sebe vzdálenější (Hubbleův zákon). To nakonec vedlo k teorii o rozpínání vesmíru.Opakem rudého posuvu je modrý posuv, ke kterému dochází, když se vysílač přibližuje k pozorovateli (přijímači), nebo světlo padá do gravitačního pole nebo by prostoru mezi vysílačem a přijímačem ubývalo. Vlnová délka bude z pohledu přijímače kratší.Rudý a modrý posuv jsou zvláštní případy Dopplerova jevu, který objevil a popsal v roce 1841 za svého pobytu v Praze rakouský fyzik Christian Doppler.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 27568 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 4320 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 50 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15965965 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Rudý posuv
  • rudého posuvu
  • rudý
  • rudý posuv
  • rudým posuvem
  • červený posuv
  • spektroskopicky
  • gravitační rudý posuv světla
  • světlo hvězd dopadající na Zemi
  • rudému posuvu
  • rudých posuvech
  • rudém posuvu
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Rudý posuv (též červený posuv) je prodloužení vlnové délky elektromagnetického záření na straně přijímače. Nejčastěji se rozlišují tři příčiny rudého posuvu: Dopplerův jev, respektive relativistický Dopplerův jev, způsobený vzdalováním vysílače od přijímače gravitační posuv, vysílání z gravitačního pole nějakého tělesa kosmologický posuvExistují ale desítky možných mechanismů rudého posuvu závislých na vzdálenosti a které je těžké rozlišit.
rdfs:label
  • Rudý posuv
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of