Salické právo (také salický zákon(ík) či sálský zákon, latinsky Lex Salica nebo Pactus legis Salicae) je zákoník, který byl sepsán v letech 507–511 na rozkaz merovejského krále Chlodvíka I. a je tak jedním z nejstarších dochovaných zákoníků. Pojmenován je podle kmene sálských Franků (německy Salfranken, Salier aj.), jelikož to byl soupis franského zvykového práva.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Salické právo (také salický zákon(ík) či sálský zákon, latinsky Lex Salica nebo Pactus legis Salicae) je zákoník, který byl sepsán v letech 507–511 na rozkaz merovejského krále Chlodvíka I. a je tak jedním z nejstarších dochovaných zákoníků. Pojmenován je podle kmene sálských Franků (německy Salfranken, Salier aj.), jelikož to byl soupis franského zvykového práva. Vzhledem k tomu, že právní zvyklosti Franků nebyly ještě příliš ovlivněny římským právem, představuje tento zákoník skvělý dobový pramen pro poznání sociálních a hospodářských poměrů u Franků v době vzniku franského státu. Lex Salica kodifikuje starší germánskou zvykovou právní tradici, původně předávanou ústně.Pro evropské dějiny je důležité, že podle salického práva se následnictví předává výhradně v mužské linii a pozůstalost se dělí mezi syny zůstavitele rovným dílem. Postupně se jako následnický systém ustálilo salické právo v té podobě, že nejstarší syn má přednost před mladším, starší linie před mladší a ženy mají právo na přenesení dědictví, tj. že dědičky rodu mohou, pokud jsou jeho posledními členkami, přenést dědictví na potomky mužského pohlaví.V současnosti je salické právo jako nástupnický systém používáno v Lichtenštejnsku, Japonsku a Jordánsku.V minulosti bylo následnickým řádem v těchto zemích: Albánie, Francie, Itálie, Korea, Rumunsko, Království Jugoslávie a Německé císařství (a zároveň v Prusku). Především pak ve velké části Německa, resp. Svaté říše římské. Z tohoto důvodu se Marie Terezie po vymření Habsburků v mužské linii jako žena nemohla stát císařovnou. Pragmatická sankce nebyla ve Svaté říši římské uznána. Císařem se stal až její manžel František Lotrinský. Spolu založili habsbursko-lotrinskou dynastii. Po smrti Františka Lotrinského se císařem stal jejich syn Josef II.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 497864 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 4457 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 54 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15416063 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Lex Salica
  • sálského dědického práva
  • Zákoník sálských Franků
  • Salického práva
  • Salické právo
  • salické právo
  • salického práva
  • salickým právem
  • salickým zákonem
  • polo-salického práva
  • salického zákona
  • salického nástupnického práva
  • polo-salické právo
  • salijský zákon
  • salické
  • Sálského zákona
  • sálského práva
  • Sálskému zákonu
  • sálském právu
  • salický právem
  • salickému právu
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Salické právo (také salický zákon(ík) či sálský zákon, latinsky Lex Salica nebo Pactus legis Salicae) je zákoník, který byl sepsán v letech 507–511 na rozkaz merovejského krále Chlodvíka I. a je tak jedním z nejstarších dochovaných zákoníků. Pojmenován je podle kmene sálských Franků (německy Salfranken, Salier aj.), jelikož to byl soupis franského zvykového práva.
rdfs:label
  • Salické právo
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of