Středověká židovská filosofie je označení filosofické zkoumání, jež se nějakým způsobem odkazovalo na tradiční židovské texty (zejména na Bibli a Talmud) a jež se tyto texty snažily s filosofií uvést v soulad. Produktem středověké židovské filosofie byly zřídkakdy čistě filosofické texty, mnohem častěji se jednalo o biblické či talmudické komentáře.Středověká židovská filosofie se vyvíjela ve čtyřech fázích. Zrodila se v 9.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Středověká židovská filosofie je označení filosofické zkoumání, jež se nějakým způsobem odkazovalo na tradiční židovské texty (zejména na Bibli a Talmud) a jež se tyto texty snažily s filosofií uvést v soulad. Produktem středověké židovské filosofie byly zřídkakdy čistě filosofické texty, mnohem častěji se jednalo o biblické či talmudické komentáře.Středověká židovská filosofie se vyvíjela ve čtyřech fázích. Zrodila se v 9. století v islámském prostředí, v němž se inspirovala zejména islámským racionalistickým proudem nazývaným kalám. Židé se snažili prostředky vytvořenými kalámem obhajovat svou víru nejen proti ostatním náboženstvím, nýbrž také proti konkurenčním proudům uvnitř judaismu (soupeřili spolu zejména rabanité a karaité). Hlavním představitelem židovského kalámu se stal Saadja Gaon.Druhou fází se stal židovský neoplatonismus, jenž přijímal podněty mnohdy zprostředkovaně přes muslimské myslitele. Židovský neoplatonismus reprezentoval Šlomo ibn Gabirol, jenž originálním způsobem přetvořil neoplatonský emanační princip.V polovině 12. století byl neoplatonismus zatlačen do pozadí aristotelismem. Přejmutím principů řecké filosofie se v židovském aristotelismu ještě více než v neoplatonismu ukázal rozpor mezi židovským náboženstvím a filosofií. Židovští filosofové jako například Maimonides se pokoušeli tyto rozpory překlenout, na počátku 14. století však byl neúspěch této snahy jasný.V poslední fázi se někteří filosofové ještě snažili najít novou cestu, jak smířit filosofii s judaismem, židovští myslitelé však stále více věnovali spíše než filosofii pozornost mystickému kabalistickému proudu. Filosofii navíc nepřály ani vnější podmínky, neboť centrem židovské filosofie bylo Španělsko, kde židé stále silněji zažívali útlak ze strany křesťanů, kteří nakonec židy roku 1492 ze Španělska zcela vypověděli.Znovu se židovská filosofie začala rozvíjet až s příchodem osvícenství a se vznikem haskaly v 18. století.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 465508 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 27008 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 190 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15415305 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • středověkých židovských filosofů
  • Středověká židovská filosofie
  • středověké židovské filosofie
  • středověký židovský filosof
  • židovští filosofové
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Středověká židovská filosofie je označení filosofické zkoumání, jež se nějakým způsobem odkazovalo na tradiční židovské texty (zejména na Bibli a Talmud) a jež se tyto texty snažily s filosofií uvést v soulad. Produktem středověké židovské filosofie byly zřídkakdy čistě filosofické texty, mnohem častěji se jednalo o biblické či talmudické komentáře.Středověká židovská filosofie se vyvíjela ve čtyřech fázích. Zrodila se v 9.
rdfs:label
  • Středověká židovská filosofie
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of