Statek v ekonomické teorii označuje cokoliv, co zvyšuje užitek. Výjimku tvoří tzv. nežádoucí statek, který užitek snižuje. Statkem nemusí být pouze fyzický objekt, mezi statky se počítají také služby.Statkem nelze chápat pouze určitý objekt, ale celou skupinu činností a objektů s tím spojenou. Například voda, protože voda v řekách je statek volný (viz níže).

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Statek v ekonomické teorii označuje cokoliv, co zvyšuje užitek. Výjimku tvoří tzv. nežádoucí statek, který užitek snižuje. Statkem nemusí být pouze fyzický objekt, mezi statky se počítají také služby.Statkem nelze chápat pouze určitý objekt, ale celou skupinu činností a objektů s tím spojenou. Například voda, protože voda v řekách je statek volný (viz níže). Na druhou stranu voda z kohoutku, už volný statek není – obsahuje v sobě i služby: je pitná, je k dispozici, kdykoliv otočíme kohoutkem, je tam, kde ji chceme mít. Takový statek už není statek volný, ale statek vzácný. Za něj jsou lidé ochotni platit.Ekonomická teorie člení statky podle různých kritérií:Podle vzácnosti: vzácný – statku je omezené množství, spotřebitelé jsou ochotni za ně platit; většina statků volný – statek volně k dispoziciPodle vlivu spotřeby statku na užitek spotřebitele: žádoucí – spotřeba statku zvyšuje užitek spotřebitele nežádoucí – spotřeba statku snižuje užitek spotřebitele lhostejný – spotřeba statku nemá vliv na užitek spotřebitelePodle vlivu změny důchodu spotřebitele na výši spotřeby: normální – s růstem důchodu je poptáváno větší množství statku luxusní – růst poptávky po statku je větší než růst důchodu nezbytný – růst poptávky po statku je menší než růst důchodu méněcenný – s růstem důchodu klesá poptáváné množství statkuPodle možnosti vyloučit ze spotřeby a rivality statku: veřejný – statek, který se se spotřebou dalších jednotek nezmenšuje a z jehož spotřeby je obtížné vyloučit spotřebitele (např. národní obrana) soukromý – statek, který nemá ani jednu vlastnost veřejného statku smíšený – statek, který má pouze jednu vlastnost veřejného statkuPodle přítomnosti tržní ceny jako alokačního mechanismu: tržní - cena je výsledkem interakce mezi nabídkou a poptávkou, bez intervencí státu polotržní - procházejí trhem, ale cena je ovlivněna různými státními intervencemi netržní - neprocházejí trhem, cena je stanovena uměle, rozhoduje o nich stát↑ MANKIW, Gregory, N. Praha 7: GRADA, 2000. 763 s. ISBN 80-7169-891-1. Kapitola 11, s. 232. (čeština)
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 15598 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 2997 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 35 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15998445 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • hospodářství
  • zboží
  • Statek
  • statků
  • velkostatek
  • Statky
  • zemědělské
  • statek
  • Hospodářstvím
  • farmář
  • statku
  • statky
  • Venkovské usedlosti
  • zboží a služeb
  • ekonomických statků
  • farmaření
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Statek v ekonomické teorii označuje cokoliv, co zvyšuje užitek. Výjimku tvoří tzv. nežádoucí statek, který užitek snižuje. Statkem nemusí být pouze fyzický objekt, mezi statky se počítají také služby.Statkem nelze chápat pouze určitý objekt, ale celou skupinu činností a objektů s tím spojenou. Například voda, protože voda v řekách je statek volný (viz níže).
rdfs:label
  • Statek
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is prop-cs:povolání of
is dbpedia-owl:occupation of
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of