Struveho geodetický oblouk je soustava 265 triangulačních bodů, které se táhnou od nejsevernějšího bodu v Norsku až po nejjižněji položený bod u Černého moře (celkem přes 2820 km). Tyto jednotlivé body zde byly rozmístěny na popud ruského vědce Friedricha Struveho mezi lety 1816–1855. Jejich úkolem bylo napomoci určit přesné rozměry Země pomocí poledníku.Jednotlivé body představují povětšinou kamenné krychle o hraně 2 metry, zapuštěné do země, někdy takto ovšem sloužily i kostelní věže.

PropertyValue
prop-cs:id
  • 1187 (xsd:integer)
prop-cs:kritérium
  • ii, iv, vi
prop-cs:název
  • Struveho geodetický oblouk
prop-cs:oblast
prop-cs:obrázek
  • NO-Hammerfest-struve-saeule.jpg
prop-cs:poznámky
  • Další státy: Finsko, Rusko, Lotyšsko, Litva, Moldavsko, Estonsko, Ukrajina
prop-cs:rok
  • 2005 (xsd:integer)
prop-cs:smluvníStát
  • Bělorusko
  • Norsko
  • Švédsko
prop-cs:typ
  • kulturní dědictví
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Struveho geodetický oblouk je soustava 265 triangulačních bodů, které se táhnou od nejsevernějšího bodu v Norsku až po nejjižněji položený bod u Černého moře (celkem přes 2820 km). Tyto jednotlivé body zde byly rozmístěny na popud ruského vědce Friedricha Struveho mezi lety 1816–1855. Jejich úkolem bylo napomoci určit přesné rozměry Země pomocí poledníku.Jednotlivé body představují povětšinou kamenné krychle o hraně 2 metry, zapuštěné do země, někdy takto ovšem sloužily i kostelní věže. Oblouk byl postupně budován Struvem a jeho spolupracovníky z Děrptské (dnes Tartuské) a Pulkovské observatoře mezi lety 1816 až 1855. Jeho nejdůležitějším spolupracovníkem na tomto projektu byl geodet, kartograf a zároveň generálporučík carské armády polského původu Józef Chodźko. První bod se nachází u Děrptské observatoře, kde tehdy Struve působil jako ředitel.Roku 1858 byla za pomocí zbudovaných bodů určena vzdálenost od poledníku ke středu země na 6 378 360,7 m. V roce 2005 byla za pomoci satelitní navigace upřesněna tato vzdálenost na 6 378 136,8 m.V době svého vzniku se Struveho geodetický oblouk nacházel na území pouze dvou států - Ruského impéria a Švédsko-norské unie. V současné době se jednotlivé body nacházejí v deseti různých zemích, a to Norsku, Švédsku, Finsku, Rusku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Bělorusku, Moldavsku a Ukrajině. Celkem 34 z těchto bodů bylo pro svou historickou hodnotu v roce 2005 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO.
dbpedia-owl:locatedInArea
dbpedia-owl:regionType
  • kulturní dědictví
dbpedia-owl:sovereignCountry
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 290834 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 7381 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 79 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15409093 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Struveho geodetický oblouk
  • Struveho oblouk
  • Struveho triangulačních geodetických oblouků
  • Struveho geodetického oblouku
dbpedia-owl:yearOfConstruction
  • 2005-01-01 (xsd:date)
dcterms:subject
georss:point
  • 70.67 23.663333333333334
rdf:type
rdfs:comment
  • Struveho geodetický oblouk je soustava 265 triangulačních bodů, které se táhnou od nejsevernějšího bodu v Norsku až po nejjižněji položený bod u Černého moře (celkem přes 2820 km). Tyto jednotlivé body zde byly rozmístěny na popud ruského vědce Friedricha Struveho mezi lety 1816–1855. Jejich úkolem bylo napomoci určit přesné rozměry Země pomocí poledníku.Jednotlivé body představují povětšinou kamenné krychle o hraně 2 metry, zapuštěné do země, někdy takto ovšem sloužily i kostelní věže.
rdfs:label
  • Struveho geodetický oblouk
geo:lat
  • 70.669998 (xsd:float)
geo:long
  • 23.663334 (xsd:float)
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of